V Plzeňském kraji letos onemocněli klíšťovou encefalitidou dva lidé, nemocných bude přibývat

Klíště. Ilustrační foto
Zdroj: oficiální zdroj
V celé republice už onemocnělo encefalitidou 26 lidí - ilustrační foto

Dva pacienti v Plzeňském kraji, konkrétně na Klatovsku a v Plzni, již letos onemocněli klíšťovou encefalitidou a v celé České republice je hlášeno 26 případů této choroby.

Pro agenturu Mediafax to potvrdil v pátek šéf krajské hygienické stanice v Plzni Petr Pazdiora.

 

"Každoročně je však nejvíce lidí s klíšťovou encefalitidou hospitalizováno o prázdninách. Podle Státního zdravotního ústavu je z hlediska hlášených případů nejrizikovější první polovina července, druhý vrchol následuje v období babího léta a souvisí s nástupem houbařské sezony," uvedl Pazdiora.

 

Mezi lokality, kde loni byla nejvyšší pravděpodobnost nákazy klíšťovou encefalitidou, patří okresy Plzeň-město, Plzeň-jih a Plzeň-sever, a především Klatovy. K biotopům s největším počtem klíšťat patří okolí vodních toků, například řeky Radbuzy, typické jsou zarostlé svažité břehy k vodě. "Nejčastěji chytnou lidé klíště ve velké rekreační a chatové oblasti Hracholusky, kde jde především o chataře i další rekreanty," uvedl Pazdiora.

 

ČTĚTE TAKÉ:

Nenechte se vytočit klíštětem: vytočte ho!

 

Značný výskyt klíšťat je podle slov epedemiologa v trojúhelníku měst Nepomuk, Starý Plzenec a Přeštice na jižním Plzeňsku. Velký výskyt je i v Sušici a v okolí tohoto šumavského města.

 

Klíšťovou encefalitidou mohou lidí onemocnět i tehdy, když budou pít nepasterizované mléko, které se nyní prodává prostřednictvím automatů. Na každém je upozornění, že se mléko musí před konzumací převařit. Čtyři procenta lidí nemocných klíšťovou encefalitidou se nakazí každý rok právě po konzumaci nepřevařeného mléka.

 

Klíšťové encefalitidě lze úspěšně předejít včasným očkováním. "Těm, kteří se nestihli naočkovat přes zimu, je určeno zrychlené očkovací schéma pro letní měsíce, díky kterému je možné se účinně chránit i nyní, kdy už sezona klíšťat začala. Když se dnes necháte očkovat, bezpečně chráněni proti klíšťové encefalitidě budete již za měsíc," uvedla lékařka Věra Štruncová z infekční kliniky plzeňské fakultní nemocnice.

 

„Pro letní měsíce lze využít zrychleného vakcinačního schématu, kdy se první dávka podává v den 0 a druhá dávka se aplikuje v den 14. Za dalších 14 dnů si organismus vytvoří dostatečnou hladinu protilátek,“ uvedl Petr Pazdiora. Proočkovanost obyvatel Plzeňského kraje je 18 procent, což je těsně nad celorepublikovým průměrem, který je16 procent. Toto číslo není podle epidemiologa vzhledem k endemičnosti celého kraje zdaleka dostačující. Nejvyšší proočkovanot v ČR, celých 30 procent obyvatelstvva, má Jihočeský kraj. V sousedním Rakousku se nechalo očkovat 88 procent obyvatelstva.

 

Řada lidí posuzuje vážnost klíšťové encefalitidy především na základě údajů o smrtnosti, málokdo však mluví o zhoršené kvalitě života lidí, kteří nemoc prodělali. Početnou skupinu nemocných tvoří tradičně lidé nad 50 let. „V praxi se setkávám s vážně nemocnými, kteří se potýkají s těžkými následky klíšťové encefalitidy. Jde zejména o starší občany, kteří v důsledku dalších nemocí souvisejících s věkem mají průběh nemoci nejhorší. Bohužel právě mezi staršími lidmi je zájem o očkování proti klíšťové encefalitidě, které by je bezpečně chránilo, velmi nízký,“ dodává Štruncová.

 

„Rodiče jsou zodpovědnější v přístupu k očkování dětí, přesto není procento očkovaných dětí dostatečně vysoké, aby se dařilo snížit počet infekcí. Navíc řada lidí nechá naočkovat pouze své děti a pak se sami potýkají s následky této nemoci, vedle těch zdravotních i s finančními,“ podotkl Pazdiora. Loni podle jeho slov onemocněla klíšťovou encefalitidou v Plzni osmnáctiměsíční holčička, která má oba rodiče lékaře.

 

V současnosti není známa léčba klíšťové encefalitidy postihující původce nemoci. Probíhá jako nehnisavý zánět mozkových blan či zánět mozku. K nákaze obvykle dochází v přírodě po přisátí infikovaného klíštěte nebo pitím nepasterizovaného mléka. Nakazit se je však možné i při odstraňování klíšťat ze srsti psů a koček.

 

Onemocnění mívá dvoufázový průběh. V první fázi onemocnění klíšťovou encefalitidou se objevují teploty s necharakteristickými příznaky, únavou, bolestmi hlavy, svalstva a malátností). Tyto počáteční příznaky se podobají chřipkovému onemocnění. Poté se nemocnému na pár dnů uleví a cítí se lépe, ale virus se zatím v těle množí. V druhé fázi nemoci se pacient cítí daleko hůř, to již virus pronikl do mozku. Nastupují nesnesitelné bolesti hlavy, závratě, malátnost a teplota. V této fázi musí být pacient hospitalizován.

 

Při lehčím průběhu nemoci, meningitidě, virus postihuje především mozkové pleny. Potíže poměrně rychle ustoupí, pacient odchází za 2–3 týdny domů, potom následuje několikaměsíční rekonvalescence. Těžší forma nemoci, při které virus postihuje mozkovou tkáň, se jmenuje encefalitida. Průběh onemocnění je daleko vážnější, zvyšuje se i procento trvalých následků, v krajním případě onemocnění i přes maximální péči lékařů končí úmrtím.

 

Lékařka Věra Štruncová radí, jakým způsobem nejlépe vytáhnout klíště. "Přisáté klíště je potřeba dezinfikovat, potom se uchopí pinzetou co nejblíže u kůže a pomalu vikláme, dokud se nepustí. Klíštěm nekroutíme ani ve směru, ani v protisměru hodinových ručiček, ránu po vytažení klíštěte opět dezinfikujeme," doporučila Štruncová.

Mediafax