Irové naposledy protestovali proti Krvavé neděli

Tisíce lidí se v neděli zúčastnily v irském Londonderry pravděpodobně posledního protestního protestu proti Krvavé neděli, při které britští vojáci v roce 1972 zastřelili 13 demonstrantů. Informuje o tom v pondělí agentura AFP.

Irové pokládali od nedělního rána smuteční a vzpomínkové věnce a květiny na městský památník. Rodiny obětí kráčeli s transparentem s nápisem "Obhájení".

 

Irové pořádali tento pochod každoročně od incidentu v roce 1972 v den výročí Krvavé neděle. Organizátoři se však nechali slyšet, že by letošní pochod měl být poslední poté, co vyšetřovatelé v závěrečné zprávě z loňského roku označili zastřelené demonstranty za nevinné oběti. Zveřejnění těchto závěrů dokonce vedlo k veřejné omluvě britského premiéra Davida Camerona v červnu 2010.

 

Ve vyšetřovací zprávě se píše, že vojáci násilnou potyčku v roce 1972 zahájili. Civilisté nedostali před tím, než vojáci začali střílet, žádné varování. Někteří lidé byli zabiti, ačkoli nekladli odpor a zjevně z místa střetu utíkali nebo se jen snažili pomoct zraněným.

 

Podle mnohých je však rozhodnutí ukončit protestní pochody předčasné. "Hodili na nás toto rozhodnutí zcela nečekaně jako pytel cihel. Kdo a proč rozhodl skončit s pochody?" rozčilovala se Kate Nashová, jejíž bratr William byl během Krvavé neděle zastřelen.

 

Krvavá neděle patří k nejtraumatičtějším událostem v Severním Irsku za několik desetiletí. Vyvolala růst nedůvěry katolíků vůči úřadům a podnítila desítky obyvatel Severního Irska, aby se připojily k násilné kampani Irské republikánské armády (IRA) proti britské vládě.

 

Krvavá neděle podnítila vlnu násilí, které stálo život 3 600 lidí. Konflikt skončil až v roce 1998.

 

Mediafax