Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

přežil a ještě odpustil

Před 32 lety Jan Pavel II. přežil atentát. Mohla to být KGB i Stasi

Atentát na papeže Jana Pavla II.
Zdroj: isifa.com

Přesně před 32 lety spáchal Mehmet Ali Ağca atentát na papeže Jana Pavla II. Papež byl vážně zraněn, ale přežil. Dodnes ale není úplně jasné, k jaké skupině turecký atentátník patřil. Nejrozšířenější teorie tvrdí, že šlo o společnou akci KGB a bulharské tajné služby. Mluví se ale i o tom, že si atentát objednala německá Stasi.

Jan Pavel II. se pokoušel vyřešit společensko-církevní krizi, která znamenala především citelnou ztrátu zájmu veřejnosti o dění v církevním životě. Během svého pontifikátu dokázal katolické církvi vdechnout nový život, současně ho ale chovali v nelibosti političtí protivníci i radikálové, kterým se jeho aktivity zajídaly.
 

Jedním z těch, kdo nejvyššího představitele římských katolíků nemohli vystát, byl Mehmet Ali Ağca. Tento mladý Turek se pokusil papeže zabít 13. května 1981 ve Vatikánu. Zaútočil ve chvíli, kdy Jan Pavel II. na Svatopetrském náměstí projížděl v otevřeném autě mezi davy lidí při generální audienci.
 

Jan Pavel II. byl zasažen celkem čtyřmi střelami – jedna střela zasáhla střeva, další zasáhly obě ruce. Tato zranění však naštěstí nebyla smrtelná. Okamžitě následovala operace, avšak při krevní transfúzi dostal papež infekci, která měla za následek těžké virové onemocnění.

Ještě předtím, než stihl Ağca s komplicem atentát dokončit či utéct, byli oba muži zadrženi okolostojícími diváky. Za pokus o vraždu papeže ho v Itálii odsoudili k doživotnímu trestu odnětí svobody. V roce 2000 mu prezident Carlo Azeglio Ciampi na základě žádosti papeže udělil milost.
 

Když se Ağca vrátil do Turecka, okamžitě ho uvěznili za vraždu a loupežná přepadení spáchaná na území Turecka. Z vězení se nakonec dostal až v roce 2006 díky amnestii. Toto rozhodnutí však bylo jen o pár dní později zrušeno a Ağca putoval zpátky za mříže. Znovu propuštěn byl až na začátku roku 2010.
 

Po atentátu na papeže se pochopitelně vyrojila řada spekulací a hypotéz o tom, k jaké radikální skupině Ağca patřil a co ho k činu vedlo. Za nejpravděpodobnější byla považována akce bulharské tajné policie a sovětské KGB. Ostatně sám Ağca prohlašoval, že ho naverbovala bulharská strana, i když toto prohlášení později popřel.

Dalším, kdo za atentátem mohl stát, byla východoněmecká tajná služba Stasi. Ovšem ani tuto teorii nikdo dosud nepotvrdil. Turecký atentátník později říkal, že měl podporu jistých vatikánských kruhů, aby na počátku letošního roku prohlásil, že atentát inicioval ajatolláh Chomejní. Je proto zjevné, že jeho prohlášení nelze brát zrovna vážně.
 

Papež atentát nejenže přežil, ale tureckému násilníkovi dokonce odpustil. V roce 1983 ho navštívil ve vězení a soukromě s ním dlouhou dobu hovořil. Nikdy však neřekl o čem. Po setkání jen řekl: "Hovořil jsem s ním jako se mluví s bratrem, jemuž jsem odpustil a který se těší mé důvěře. Co jsme si řekli, je tajemství mezi mnou a jím."

tn.cz / zdg