Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

27 let od katastrofy

VÝROČÍ: Černobyl vyslal radiaci nad Evropu. Podívejte se, jak to tam teď vypadá

27. výročí katastrofy v Černobylu
Zdroj: isifa.com

Dnes uplynulo přesně 27 let od katastrofy v ukrajinském Černobylu – největší jaderné havárie v dějinách. Sověti tehdy museli z postižených oblastí evakuovat přes 300 000 lidí. A okolí elektrárny je dodnes zamořené radiací.

Havárie se stala v noci 26. dubna 1986 ve čtvrtém bloku černobylské jaderné elektrárny. Během riskantního pokusu došlo v Černobylu k přehřátí a následné explozi jednoho z reaktorů. Jádro reaktoru, bezpečností systémy a většina konstrukcí nesoucích jádro byly zničeny nebo těžce poškozeny. Okolí reaktoru bylo kontaminováno aktivními úlomky jádra a kusy palivových tyčí. Naměřené dávky gamma záření byly odstrašující.
 

Radioaktivní prach a popel se po explozi čtvrtého reaktoru černobylské elektrárny rozšířil nad více než 200 tisíc kilometrů čtverečních. Nejhůře v tomto směru dopadli Bělorusové, Ukrajinci a Rusové. Radioaktivní mrak se ale dostal i nad východní Evropu či západní Irsko a prakticky nad celou severní polokouli.
 

Podívejte se, jak to vypadá v Černobylu:

GALERIE: Černobyl

1
/
13
Zdroj: Jindřich Kodíček
Černobyl - 12


Nástupnické státy po rozpadu Sovětského svazu – Rusko, Ukrajina a Bělorusko – dodnes nesou břímě pokračujících nákladů na dekontaminaci a léčení nemocí způsobených černobylskou havárií. Je obtížné přesně zaznamenat počet úmrtí způsobených událostmi v Černobylu — odhady se pohybují od sto až sto padesáti osob (WHO) po bezmála milion. Havárie a její dopady jsou stále předmětem zkoumání.

 

ŽIVOT V ZÓNĚ ODCIZENÍ
 

Podle Ukrajinců se do černobylské zóny, tedy území v okruhu třiceti kilometrů kolem elektrárny, které lidé po havárii opustili, už vrátila zvířata – bobři, vysoká zvěř, divocí koně, jestřábi nebo orli. Představa faunou obydleného Černobylu je ale klamná, varuje jeden z mála vědců, kteří podrobně prozkoumali biodiverzitu v černobylské oblasti, jíž se říká Zóna odcizení.
 

Tim Mousseau, profesor biologie z Univerzity v Jižní Karolíně, před třemi roky spolu se svými kolegy zveřejnil do té doby vůbec největší soupis divoké zvěře v Zóně odcizení, který vypovídá o úbytku savců i hmyzu. Vědcům se během práce v okolí elektrárny podařilo odchytit 550 ptáků patřících do 48 čeledí na osmi různých místech a změřit jejich hlavy ke stanovení velikosti mozku.
 

Ptáci žijící v zamořenějších částech černobylské zóny měli o pět procent menší mozek než ptáci obývající oblasti s nižší radiací. Rozdíl byl nejvíce patrný u ročních a mladších ptáků. Menší mozek souvisí se zhoršenými kognitivními schopnostmi a tedy i s otázkou přežití. Ve studii experti upozorňují, že mnoho ptačích embryí pravděpodobně nemá vůbec šanci na přežití. Podle Mousseaua to jasně souvisí s úrovní okolní kontaminace. 
 

GALERIE: Město Pripjať

1
/
16
Zdroj: Jindřich Kodíček
Pripjať - 8

Kontaminace v Zóně odcizení není stejnoměrná. Některé části území jsou celkem čisté, přitom jen několik metrů od nich se můžou nacházet silně zamořená místa. Okolí černobylské elektrárny nejvíc ohrožují izotopy cesia 137Cs a stroncia 90Sr, které mají poločas rozpadu zhruba 30 let.
 

Jejich úroveň sice v černobylské zóně za čtvrtstoletí od nehody klesla, v některých místech se ale dají nalézt v půdních vzorcích z hloubky 10 až 20 centimetrů a zamořují tak okolí sice pomalu, ale neustále. Radioaktivní látky se dostávají do rostlin i do zvířat.
 

V jejich těle cesium vylučuje alfa záření, které poškozuje DNA a zvyšuje riziko buněčné mutace, která se pak přenáší na potomstvo, nebo vede k rakovinotvornému bujení.
 

NOVÝ SARKOFÁG UŽ ZA DVA ROKY.  PŘISPĚLI NA NĚJ I ČEŠI
 

Symbolicky k šestadvacátému výročí černobylské havárie se nad jadernou elektrárnou začal budovat nový kryt jako náhrada za ten starý z roku 1986. Budování sarkofágu má být podle plánů dokončeno v roce 2015.
 

Teď je elektrárna zapečetěna betonovým krytem, který se však rozkládá a drolí. Na ten nový se ve sbírce složilo 29 států, mezi nimi Česko nebo třeba Spojené státy. Vyjde na miliardu eur a vydržet má sto let.
 

A hrozí, že by se úroveň radioaktivity v oblasti samovolně zvýšila? "Není šance, že by se něco nového uvolnilo. Jestli se může něco někde uvolnit, tak už skutečně jen v tom samotném reaktoru nebo pod tím sarkofágem, ale to je nepřístupné. V tom okolním prostředí ale nic nového nemůže přibýt," řekla TN.cz Irena Malátová ze Státního úřadu radiační ochrany.

tn.cz / zdg