Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Svět si připomíná 66 let od osvobození Osvětimi - Den památky obětí holocaustu

Desítky států si ve čtvrtek připomínají Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Stranou tentokrát nezůstává ani Írán, byť jeho prezident Mahmúd Ahmadínežád existenci holocaustu popírá.

Hlavní vzpomínková ceremonie se uskutečnila ve čtvrtek v newyorském sídle Organizace spojených národů. Podklady k výročí v textové i filmové podobě obdržela jednotlivá centra OSN v 63 členských státech a to překvapivě včetně středisek v Teheránu, Káhiře nebo Bejrútu.
 


 

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v předvečer výročí vyzval svět, aby odsoudil chování úhlavního nepřítele Izraelců – Íránu. Tamní vládu označil za "režim ajatolláhů" podněcující novou "genocidu" proti Židům.
 

PODÍVEJTE SE NA ZÁBĚRY PŘIBLIŽUJÍCÍ UTRPENÍ V OSVĚTIMI:


 

Íránský vůdce veřejně popírá holocaust a označuje jej za "mýtus".
 

OSN prohlásila 27. leden za Mezinárodní den památky obětí holocaustu v roce 2005. V tento den v roce 1945 osvobodila armáda Sovětského svazu největší nacistický koncentrační tábor v polské Osvětimi.
 

O zvěrstvech, které nacisté páchali na Židech, existuje velké množství záznamů. Světově nejpoužívanější internetový vyhledávač Google ve spolupráci s izraelským národním muzeem holocaustu Jad Vašem vytvořil k výročí vůbec největší digitální archív fotografií a dokumentů souvisejících s holocaustem.
 

PODÍVEJTE SE NA ZÁBERY Z OSVĚTIMI:


 

Lze jí nalézt na internetovém portálu židovského památníků a obsahuje přes 130 tisíc fotografií ve vysokém rozlišení stejně jako dokumenty, které se týkají obětí holocaustu.
 

Koncentrační tábor v Osvětimi (německy Auschwitz) byl založen na rozkaz Heinricha Himmlera 27. dubna 1940. První vězni – většinou Poláci – tam přišli v červnu 1940. Vítal je nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) nad hlavní branou osvětimského tábora. V březnu 1941 zde již bylo více než 10 tisíc vězňů.
 


 

Ve stejné době se na další Himmlerův rozkaz vedle tohoto tábora začal stavět druhý tábor, Osvětim II – Birkenau. O rok později, v březnu 1942, byl v blízkých Monovicích postaven tábor Osvětim III, nazývaný též Buna Monovice.
 

K Osvětimi náleželo celkem 45 dalších táborů, kde byli vězni nuceni pracovat v továrnách a zařízeních německých firem. V táboře také působili nacističtí doktoři včetně neblaze proslulého Josefa Mengeleho, kteří na vězních prováděli pokusy a experimentovali i se sterilizací židovských žen. Pokusům neušly ani děti, především dvojčata.
 

Himmler dal v létě 1941 veliteli osvětimského tábora Rudolfu Hössovi příkaz vybudovat v Osvětimi zařízení na masové vyvražďování Židů. První plynová komora byla zřízena v Osvětimi I a v září 1941 poprvé vyzkoušena s jedem cyklon B.
 

PSALI JSME:

Šokující nález: smrtící nástroje nacistů
 

Později byly v Osvětimi – Birkenau postaveny čtyři velké plynové komory, které byly maskovány jako sprchy, aby mezi vězni nedocházelo k panice. Denně v nich mohlo být zavražděno až šest tisíc lidí – nacistické "konečné řešení židovské otázky".
 

V osvětimském koncentračním táboře bylo také 50 tisíc československých občanů.
 

S blížícím se koncem války se nacisté obávali postupující Rudé armády, a proto na konci roku 1944 začali s likvidací a evakuací Osvětimi. Na Himmlerův rozkaz byly plynové komory a krematoria zničeny. V lednu 1945 nacisté poslali na pochody smrti 58 tisíc vězňů, 15 tisíc z nich zahynulo.
 


 

Osvobození se v Osvětimi nakonec 27. ledna 1945 dočkalo jen 7650 vězňů - zemřelo kolem 1,5 milionu lidí, většinou Židů.
 

Valné shromáždění Organizace spojených národů na svém 60. zasedání 1. listopadu 2005 jednomyslně přijalo rezoluci číslo 60/7, která 27. leden – den osvobození Osvětimi – stanovila jako Mezinárodní den památky obětí holocaustu.
 

Spolkový sněm si připomněl vyvražďování Romů
 

Den památky obětí holokaustu si dnes jako každoročně připomněli němečtí poslanci a členové vlády včetně kancléřky Angely Merkelové vzpomínkovou hodinou ve Spolkovém sněmu. Letos se vzpomínková akce dolní komory německého parlamentu zaměřila na vyvražďování Romů. Před politiky při této příležitosti poprvé promluvil i jeden z přeživších obětí genocidy tohoto etnika.
 

Hrůzné pronásledování Romů nacistickým režimem bylo veřejností dlouho opomíjeno, prohlásil dnes předseda Spolkového sněmu Norbert Lammert. "Dodnes je největší menšina v Evropě zároveň pravděpodobně i tou nejdiskriminovanější menšinou v Evropě," prohlásil politik z Křesťanskodemokratické unie (CDU).
 

Také v Německu se podle něj cítí mnoho Romů nadále znevýhodňováno a stigmatizováno. "Oběti jsou pro nás závazkem, abychom si všímali všech forem diskriminace a netolerance a rozhodně vystupovali proti všem druhům nenávisti a vyčleňování," zdůraznil Lammert.
 

Jako zástupce Romů dnes při vzpomínkové hodině před německými politiky vystoupil třiasedmdesátiletý Zoni Weisz z Nizozemska. Řekl, že diskriminace a pronásledování příslušníků jeho národa začalo dávno před převzetím moci nacisty a trvá dodnes.
 

Přestože bylo v Evropě v době nacismu zavražděno na půl milionu Romů, společnost se z tohoto nepředstavitelného utrpení téměř vůbec nepoučila, "jinak by s námi dnes zacházeli odpovědněji", prohlásil Weisz.
 

"Jsme Evropané a musíme mít stejná práva jako všichni ostatní," citovala Weisze agentura DPA. Důvodem k obavám je podle něj to, že v zemích jako Rumunsko a Bulharsko musejí Romové stále vést nedůstojný život. V Maďarsku je tato menšina opět otevřeně pronásledována pravicovými extremisty v černých uniformách. Ve východoevropských zemích podle Weisze existují obchody a restaurace s nápisy jako "Cikánům vstup zakázán".
 

Weisz nacismus přežil v úkrytu, ale jeho rodiče, sourozenci a dalších 21 příbuzných se nevrátili z koncentračních táborů.
 

Den památky obětí holokaustu si svět připomíná v den výročí osvobození vyhlazovacího koncentračního tábora v Osvětimi. Dnes je tomu 66 let. Do Osvětimi dnes přijeli uctít památku obětí holokaustu polský prezident Bronislaw Komorowski a jeho německý protějšek Christian Wulff.
 

V Praze se vzpomínka konala na půdě Senátu. Premiér Petr Nečas při této příležitosti varoval především před zpochybňováním holokaustu.
 

Mezi lety 1940 a 1945 jenom v Osvětimi zahynulo 1,1 milionu lidí, většinou Židů. K vězňům osvětimského tábora patřilo rovněž na 50.000 československých občanů, z nichž přežilo asi šest tisíc.
 

tn.cz / Mediafax / ČTK