takhle ne

Kam tečou naše daně? 10 nejnesmyslnějších projektů sponzorovaných Evropskou unií

Peníze
Zdroj: isifa.com
ilustrační foto

Tohle vás posadí na zadek. Žebříček, který sestavil magazín Ekonom vás asi nepotěší. Najdete v něm totiž ty nejbizarnější projekty sponzorované unijními prostředky. I když nad jejich účelem budete kroutit hlavou, krutá realita je taková, že toto mrhání penězi je úplně legální.

Nejsmutnější na všem je to, že na mnohé z těchto prapodivných projektů se přijde až na základě anonymních tipů. Zakázat zneužívání prostředků EU ale není nejjednodušší už jen kvůli tomu, že zdánlivě nereálné projekty jsou často úplně legální. Běžně se proto stává, že peníze daňových poplatníků končí v milionových dotacích na virtuální město, reklamní kampaň na bramborovou osvětu nebo výzkum stárnoucích hereček, píší topky.sk.
 

10. Virtuální prohlídka středomořských ostrovů
Cena: 67,5 milionů korun

 

Nehoráznou částku 65,5 milionu korun vyplýtvala EU na projekt s názvem MEDISOLAE 3D, který má za úkol vytvoření tzv. sítě virtuálních ostrovů. Lidé toužící po teple a zážitcích už by nemuseli cestovat, ale navštívili by více než 100 středomořských ostrovů z tepla domova jen za pomocí internetu.
 

9. Bramborová osvěta ve Švédsku
 

Celý projekt je koncipován, jako vzdělávací program pro švédské farmáře. Naše daně tak byli použity na reklamní kampaň podporující pěstování brambor. Zdejší zemědělce by tento projekt měl naučit co nejvíce o bramborech. Švédi nakonec odhlasovali, že o takovouto kampaň nestojí. Brambory jsou součástí jejich národní kuchyně již dlouhá staletí.
 

8. Výzkum stárnoucích hereček
Cena: 3,24 milionů korun

 

Chytré hlavy v EU se rozhodly prozkoumat důvody, proč některé ženy ve filmové branži dostávají stereotypní role. Dokonce na to byli schopni dát z evropské kasy více než tři miliony korun.
 

7. Peníze ruským dětem (vojákům)
Cena: 125 miliard korun

 

Evropská unie se rozhodla darovat 125 miliard korun Rusku. Z dvaceti devíti projektů na které byly peníze investovány, byly využity jen v devíti případech. Tak například posilovací stroje určené dětem na rozvoj tělovýchovy putovaly přímo k vojsku. Vojáci prodali část tohoto vybavení dál, protože nevěděli jak je používat. A v jednom případě si vymysleli celý region, aby splnili podmínky dotace.
 

6. Švédské virtuální město
Cena: 20 milionů korun

 

Před pěti lety byl projekt Second Life doslova živým světem, ve kterém zakládaly své pobočky i mnohé organizace, veřejné instituce a dokonce národní koncerny. Právě tehdy napadlo švédské město Malmö, že v Second Life vytvoří virtuální repliku svých ulic a představí se mladým Evropanům. Od EU dostali nakonec 20 milionů korun a v roce 2009 bylo město virtuálně otevřené. Shodou náhod však v tu samou dobu přestala mít většina lidí o Second Life zájem a nastal hromadný odchod z tohoto virtuálního světa. Kam se všichni poděli? Na Facebook samozřejmě.
 

5. Taneční skupina "Létající gorily“
Cena: 10 milionů korun

 

Kulturní program EU dal v letech 2007 až 2009 dva příspěvky ve výšce 5 milionů korun taneční skupině Létající gorily, která na pódiu předvádí Tanec smrdících noh a pohyby provázené akustickou hudbou doplněnou o působivé říhání.
 

4. Rumunské čarodějnice – odbornice na evropské fondy
 

Když se Rumunsko v roce 2007 stalo členem EU, začaly do krajiny putovat i finanční příspěvky. Místní lidé, kteří chtěli získat pro svůj projekt evropské peníze, se chodili radit k rumunským čarodějnicím. Ty svoje kreativní povolání po vstupu do EU přizpůsobily a začaly vymýšlet kouzla a nápoje, které měly zabezpečit příliv peněz z evropských fondů. I když čarodějnice na svojí činnost od EU nedostaly nikdy žádný příspěvek, zákazníci jim za jejich splněné věštby jistě štědře poděkovali.
 

3. Rozhýbání fotbalového dialogu
Cena: 5 600 000 korun

 

Mezinárodní federace profesionálních fotbalistů v roce 2007 dostala příspěvek přes pět a půl milionu korun na rozhýbání společenského dialogu v evropském fotbalovém odvětví. Že by ze stadionů od té doby zmizely plivance, agresivní útoky a vztyčené prostředníky, jsme ale nepostřehli.
 

2. Sjezdovka na "slunečném ostrově“
Cena: 2 500 000 korun

 

Dánský ostrov Bornholm, přezdívaný i jako slunečný ostrov, nemá žádné vysoké kopce a má nejteplejší klimatické podmínky v celém Dánsku. Když proto dánský podnikatel Ole Harild požádal o podporu pro svůj projekt, v rámci kterého chtěl na ostrově vybudovat sjezdovku, dával si jen malé šance. Ku podivu všech ale uspěl. Za peníze z EU koupil pro Bornholm sněhové dělo a lyže do půjčovny.

1. PR kampaň, která vysvětluje, kam míří peníze z evropských fondů
Cena: 187,5 milionu korun

 

Kruh evropské podpory bizarních projektů uzavírá kampaň místních úřadů v Andalusii. V letech 2007 až 2013 totiž dostali z Evropského fondu regionálního rozvoje a Evropského sociálního fondu téměř obrovskou sumu, aby svým občanům vysvětlili, za co utrácejí peníze z obou fondů. V jedné z takto financovaných televizních reklam účinkovalo až 55 herců.

 

fim / bru TN.cz