Rozhovor s expertem

Naše výpočty mluví jasně! Už brzy nás trefí asteroid, tvrdí expert

Jan Sifner
Zdroj: tn.cz / Mediafax

Existují výpočty, které říkají, že Země se jednou za sto let potká s kamenem, který je metr velký. Jednou za tisíc let s kamenem, který je velký 10 metrů. "Teď by se mělo zase něco objevit,“ řekl český astronom Jan Šifner. Jak ničivý by dopadl mohl být?

Jak se můžeme bránit proti asteroidům?
Jednou, celkem propracovanou metodou je, že se ke kamenu připojí raketa, která ho nebude brzdit a spíše mu trošičku změní dráhu. To jsme schopní udělat. Energie na změnu dráhy je relativně malá. Tohle by se uskutečnilo ve chvíli, kdy by hrozila srážka se Zemí nebo dostal zelenou nový projekt, který chce z asteroidu třeba těžit vzácné kovy.


Už měli vědci možnost nějaký asteroid prozkoumat dopodrobna?
Už se několikrát stalo, že sondy zkoumaly monetární jádra. Přistání zvládáme. Dokonce se na Zemi před rokem vrátila japonská sonda, která sbírala prach a látky z ohonu komety. Neodebrala přímo vzorek, ale proletěla kometárním ohonem a měla takovou lapku, do které nachytala vzorky. Pokud vím, tak k žádnému převratnému objevu tam nedošlo. Možná i došlo, ale nyní je ticho po pěšině.

 

ČTĚTE TAKÉ:

Sedm nejpodivnějších asteroidů ve sluneční soustavě

 

V jaké fázi je projekt připojení raket k asteroidu?
Projekt je v teoretické rovině. Současné vlády, které o tom rozhodují, se chovají jako blázen, který běhá nahý po bojišti a vykřikuje: Netrefili a netrefili. Nebo kalkulují s tím, že když spadne 45 metrů velký „šutr“, tak to nebude taková katastrofa. Smázne to možná jedno střední město a nestojí to za to do toho investovat peníze. Nicméně projekty teoreticky existují. Spíš je problém, jestli bychom byli tak rychle schopní zareagovat.

 

Katastrofické filmy jsou tedy podle vás reálné?
Já si nejsem jistý, jestli by to probíhalo úplně stejně, jako si to představuje Hollywood, ale nějaký obdobný průšvih může nastat. O asteroidu mluvíme jako o balvanu. Dokavad se ale neprozkoumá relativně zblízka, to znamená dokavad nebudeme mít možnost prozkoumat ho kosmickou sondou, tak nevíme, z jakého materiálu je. Jestli je to homogenní kámen, nebo jestli jsou v něm bubliny. Může se stát, že se kámen při průletu gravitačním průletem Země roztrhá. Zatím jsme počítali s tím, že je to kámen, který letí dál jako kámen. Pokud by se rozpadl na několik menších, tak už ty výpočty o dráze přestávají platit. Potřebujeme něco, co bude schopné na to operativně reagovat.

 

 

Jaká pravděpodobnost je, že se Země střetne v budoucnosti s asteroidem?
Řekl bych, že určitě ne nenulová. Čím déle nám to vychází, tím je pravděpodobnost, že se kámen trefí větší. Existují totiž statistiky, výpočty, které říkají, že Země se jednou za sto let potká s kamenem, který je metr velký. Jednou za tisíc let s kamenem, který je velký 10 metrů atd. Zatím statistiku vylepšuje událost v roce 1908, kdy došlo k výbuchu poměrně velkého kometárního jádra. Statistika tedy říká: Jo, teď by se mělo zase něco objevit.

 


Kdy tedy můžeme očekávat střet s asteroidem?
Nechci strašit. Nemůžu říct, že to bude za 10 let. Ale už konečně v tomhle musíme něco dělat. Například projekt zmíněných raket. Ten by ale stál miliardy dolarů. Otázkou ale je, jestli v těchto případech má smysl uvažovat o penězích.

 

Česká republika se do projektu také zapojuje?
Když se to vezme kolem a kolem, tak v systému zapojeni jsme. Ne v praktické realizaci, ale existuje špičkové pracoviště na Kleti. To patří pod hvězdárnu v Českých Budějovicích. Tam mají metrový dalekohled a zabývají se pozorováním a hledáním planetek. První krok, který je důležitý a který celkem zvládáme je najít objekt, zjistit a na základě toho se rozhodnout, co se s tím dá udělat. Možností je spousta. Tou nejmíň šťastnou je pokusit se ho nějak rozstřelit na několik menších kusů. Potom totiž nevíme, co to udělá.

 

 

 

Které země se do projektů zapojují?
Jsou to kosmické velmoci jako je USA, Rusko a Čína. V tuto chvíli vypadá dobře Čína. Nastartovali opravdu raketovým způsobem a v podstatě to, co tradiční velmoci, to znamená Rusko a USA vyvinuli a ověřili, Číňané zkopírovali a vylepšují. Dostávají se velmi rychle dopředu. Nedávno dokonce prohlásili, že by chtěli asteroid použít jako stavební materiál.

 

Jakým způsobem by se to realizovalo?
Posunout ho tak, aby k Zemi přiletěl. My samozřejmě nemáme technické schopnosti na to, aby obrovská raketa doletěla do pásu asteroidů a tam si vybrala asteroid, připoutala ho k sobě a někam s ním odletěla. Princip je takový, že malým poštuchováním, by se asteroid dostal na to správné místo.

 


Podívejte se na rozhovor ze Snídaně s Novou: 

 

Co by se z asteroidu stavělo?
Dříve nebo později budeme muset začít stavět orbitální stanice na oběžné dráze a určitě už nám nebudou stačit stanice, jako jsou nyní. Budeme potřebovat něco většího. Asteroid se dá zkanibalizovat nejbrutálnějším způsobem. A to že se rozemele a použije do stavby stanice. Vlastní stanice by se z toho jakoby odlila. Dokáži si i představit, že tu základnu na steroidu přímo postavíme. Postupně by se opracovával, zavrtávalo by se do něj, tím bysme vytěžili materiál. To by se muselo dít samozřejmě přímo ve vesmíru. Je totiž velmi nákladné dopravit cokoliv na oběžnou dráhu. Proto se hledají cesty, jak využít toho, co už na oběžné dráze je.

kos TN.cz