Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

výbuch silnější než Hirošima

Rok od ničivého meteoritu: Čeští vědci odhalili jeho tajemství

Exploze meteoritu, kterýpřesně před rokem dopadl v okolí ruského Čeljabinsku, uvolnila nejméně třicetkrát větší energii než výbuch atomové bomby nad Hirošimou v roce 1945.

Síla meteoritu dosáhla 500 kilotun trinitrotoluenu, v Hirošimě to bylo asi 15 kilotun TNT. Čeljabinský meteorit, který vážil při vstupu do atmosféry nad jižním Uralem na 12.000 tun a průměr měl 20 metrů, byl největším zaznamenaným objektem, který zasáhl Zemi od tunguzského meteoritu v červnu 1908 (ten měřil prý až 60 metrů). Síla jeho exploze byla ale asi padesátkrát slabší než v případě tunguzského meteoritu, která je odhadována na 15 až 20 megatun TNT.
 

Čeljabinský meteorit (podle některých názorů to ale byla kvůli velikosti planetka) padal rychlostí 19 km/s (asi 67.000 km/h), tedy zhruba šedesátkrát rychleji než zvuk. Při rozpadu ve výšce asi 30-40 kilometrů nad zemí zářil meteorit krátkou chvíli dokonce více než Slunce. Meteorit se podle následného měření věkem téměř shoduje se stářím sluneční soustavy - 4,56 miliardy let.
 

Při pádu meteoritu (největší z jeho částí dopadla do jezera Čebarkul) se zranilo na 1500 lidí, většina z nich utrpěla řezné rány, když silná tlaková vlna, která v oblasti kolem milionového Čeljabinsku poničila na 7000 budov, rozbila okna v rozsáhlé oblasti. Úřady odhadly způsobené škody na miliardu rublů (přes 630 milionů korun).


Úspěch Čechů
 

Velký úspěch se přitom podařil českým odborníkům: jako první tým na světě přesně spočítali dráhu a strukturu meteoritu.
 

Meteorit s největší pravděpodobností pocházel z planetky 86039, která měří 2,2 kilometru. Výpočet českého týmu pod vedením astronoma Jiřího Borovičky z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově uvedl, že pozorovaná dráha meteoritu se sklonem 17 stupňů byla dlouhá 272 kilometrů a že těleso bylo poprvé zachyceno ve výšce 95 kilometrů nad zemským povrchem. O osm sekund později se ve výšce 45 km začal meteorit rozpadat, čímž se výrazně zvýšila plocha vystavená atmosféře, takže odpařování narostlo a objekt byl na krátkou dobu jasnější než Slunce.
 


Ve spolupráci s kolegy z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR a z univerzity v kanadském Ontariu zjistil, že ve výšce 30 kilometrů skončila první fáze rozpadu a 95 procent původního tělesa se do té doby přeměnilo na prach. Dál letělo zhruba 20 kusů o rozměru od jednoho do tří metrů.
 

Největší úlomek meteoritu o váze asi 570 kilogramů, který dopadl do zamrzlého jezera Čebarkul (a vytvořil zde kráter o průměru osm metrů), se podařilo vylovit loni v polovině října ruským vědcům ze dna jezera. Údajně je to jeden z deseti největších nalezených úlomků nebeských těles spadlých na Zem. Malé meteority byly rozprostřeny v pásu několik kilometrů širokém a až 30 kilometrů dlouhém a začínajícím mezi městy Korkino a Jemanželinsk a pokračujícím směrem na západ.
 

Vědci z Astronomického ústavu vypočítali i dráhu tělesa ve sluneční soustavě. Zjistili, že nebyla ničím výjimečná. Meteorit se pohyboval po eliptické dráze s přísluním poblíž dráhy Venuše a odsluním v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Bylo též zjištěno, že meteorit se ve dnech před dopadem promítal na oblohu v blízkosti Slunce. Nebyl proto pozemskými přístroji pozorovatelný a nemohl proto být ani předem objeven.
 

tn.cz / ČTK