Domácí

Poruchy příjmu potravy: Přibývá hlavně mladých pacientů, na vině je i covid

Poruchy příjmu potravy: Přibývá hlavně mladých pacientů, na vině je i covid
Zdroj: Getty Images

Lidí s poruchou příjmu potravy v Česku rapidně přibývá. Vyplývá to z posledních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Alarmující je především to, že aktuálně se nejvíc léčí nezletilí a děti. Podle názorů odborníků i výpovědi dvou mladých pacientů, kteří TN.cz poskytli rozhovor, má navíc na tomto nárůstu významný podíl také izolace způsobená koronavirovou epidemií.

Počet pacientů, kteří se v České republice léčí s poruchami příjmu potravy, pořád roste. Loni to podle dat ÚZISu bylo 5167 lidí, kteří byli buď hospitalizovaní, nebo docházeli na ambulantní léčbu.

V minulém roce navíc výrazně vzrostl počet jak mladistvých pacientů od 15 do 17 let, tak i těch dětských do 14 let. V průběhu uplynulého desetiletí narostl celkový počet lidí s poruchami příjmu potravy o 15 %. O celou polovinu se dále zvýšil počet dětských pacientů. Těch mladistvých je pak v porovnání s rokem 2010 dokonce o 89 % víc.

Mezi poruchy příjmu potravy nepatří jen anorexie nebo bulimie. V populaci bývá nejvíce zastoupené psychogenní přejídání, které se překvapivě týká i mužů. Zažil to i mladík, který TN.cz poskytl rozhovor. Přál si sice zůstat v anonymitě, zároveň ale zdůraznil, jak je důležité o poruchách příjmu potravy mluvit. Lidé si totiž podle něj často myslí, že tyto problémy bývají výhradně ženskou záležitostí.

Související obsah

"O poruchách příjmu potravy ve společnosti pořád panuje přesvědčení, že se týká hlavně žen. Pravda je ale taková, že zastoupení žen a mužů je právě u psychogenního přejídání půl napůl," říká mladík.

"Psychogenní přejídání se u mě spustilo během stresujícího studia na vysoké škole. Učil jsem se i pět hodin denně, což nakonec vedlo k tomu, že jsem se dostal do určité izolace. V průběhu prvního zkouškového jsem se ocitl pod extrémním tlakem, ale nevěděl jsem, jak se s tím vším vypořádat," vylíčil mladý muž.

"Jednou mě napadlo koupit si čokoládu. Měla asi 300 gramů a snědl jsem ji naráz. Věděl jsem, že to není v pořádku, ale když jsem ještě do školy chodil fyzicky, nějak se to rozkouskovalo. Jakmile ale začal covid, a já se z kolejí odstěhoval domů, totálně se to celé zvrhlo. Třeba pět dní jsem vůbec nevylezl z pokoje a přejídal se a pak zbylé dva dny jsem zase jedl normálně," popsal mladík.

Někteří odborníci se shodují na tom, že svůj podíl má na nárůstu lidí s poruchami příjmu potravy také izolace daná epidemií koronaviru. Mezi nimi je i Hana Papežová, vedoucí lékařka Centra pro léčbu poruch příjmu potravy na Psychiatrické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN).

Související obsah

"Sociální izolace během epidemie výrazně přispěla k užívání rizikových nových technologií. V období covidové epidemie v klinické praxi vidíme opravdu veliký nárůst žádostí o léčbu," potvrzuje Papežová.

"V našich ambulancích i v datech sleduji výraznou vlnu lidí, u kterých lockdowny vedly k destabilizaci základního režimu. Uzavření sportovišť a dalších zařízení vedlo ke zhoršení pohybových a často i stravovacích návyků. Covid ukázal, jak málo stačí k tomu, aby se spousta lidí dostala do stavu, kdy mají problém udržet kontrolu nad jídlem, spánkem a svým režimem. Mnoho lidí má jak problémy s poruchami příjmu potravy, tak poruchami spánku a závažnými poruchami nálad. Hodně lidí samozřejmě sklouzlo i k rizikovému pití a užívání dalších látek," řekl proděkan 1. lékařské fakulty UK a přednosta Kliniky adiktologie 1.LF UK a VFN Michal Miovský.

S odborníky jsou v tomto zajedno i sami pacienti. Například u osmnáctileté dívky Julie všechny problémy začaly zhruba před rokem.

Související obsah

"Určitě mě hodně ovlivnila absence normálního režimu. Kdybych normálně chodila do školy, tak bych vstávala i jedla pravidelně a nevynechávala obědy. Nejdřív jsem hubla tak nenápadně, ale pak jsem najednou během jednoho měsíce přišla o 8 kilo," vypověděla Julie.

Související obsah

"Ačkoliv data z veřejného zdravotního pojištění nesvědčí pro výrazný nárůst nových případů poruch příjmu potravy v době covidových epidemiologických opatření, v každodenní klinické praxi tento nárůst je alarmující,“ dodala Hana Papežová s tím, že hlavně mladí pacienti většinou pomoc vyhledávají u neziskových organizací nebo nestátních zdravotnických zařízení. Často ale volí také alternativní přístupy.

TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

K tématu Domácí

Důležité Události

Píše se na Deník.cz