Soud v Barmě odsoudil bývalou vůdkyni Su Ťij ke čtyřem letům vězení za podněcování násilí a za porušení protikoronavirových opatření. Jde o první rozsudek se členy bývalé vlády od vojenského převratu. Čtyři roky si odsedí i svržený prezident Win Myin.
Barmskou vládu v čele se zmíněnými představiteli svrhla letos v únoru barmská armáda. Vojenský převrat se uskutečnil loni v listopadu těsně předtím, než se měla vláda šestasedmdesátileté Su Ťij ujmout v zemi moci a zahájit svůj druhý pětiletý mandát. Vedení armády prohlásilo, že volby byly zmanipulované, což ale nezávislí pozorovatelé nepotvrdili.
O rozsudku nad Su Ťij informovala agentura AP. Kromě Su Ťij si čtyři roky odsedí i bývalý prezident a exstarosta hlavního města Neipyijto. "Budou čelit dalším rozsudkům z místa, kde jsou právě vězněni," prohlásilo vedení hlavního města.
Související obsah
Obhájci Su Ťij mají od října zakázáno o průběhu soudních slyšení hovořit. V zemi tak panuje dále nejistota.
V době soudního řízení probíhala v hlavním městě demonstrace, při které armáda zatkla 11 lidí. Nejméně tři lidé utrpěli zranění poté, co do davu najelo vojenské auto. Od únorového vojenského převratu zemřelo v Barmě 1 300 lidí a dalších 7 750 čelilo zatčení, odsouzení nebo trestnímu stíhání.
Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz
Americká FBI zatkla Iráčana žijícího v Ohiu, který plánoval vraždu bývalého prezidenta George W. Bushe, za jehož vlády zahájily USA válku v Iráku. Muž, identifikovaný jako Shihab Ahmed Shihab, si mapoval Bushovu rezidenci v Dallasu a chtěl do Spojených států propašovat čtyři komplice. FBI ho odhalila díky informátorům.
Severokorejský režim odpálil nejméně tři balistické rakety, které dopadly do moře směrem k Japonsku. Stalo se tak jen pár hodin poté, co z návštěvy jihovýchodní Asie odletěl americký prezident Joe Biden. Ten se svým jihokorejským protějškem mimo jiné jednal o případném rozšíření vojenských cvičení k odstrašení severokorejských jaderných hrozeb. Cvičný odpal byl již 17. letošním testem raketových sil diktátora Kim Čong-una.