Zahraničí

Putin dal tvrdé podmínky pro mír. Experti řekli, jestli může válka brzy skončit

Ruský prezident Vladimir Putin představil požadavky na mír na Ukrajině. Ačkoliv již v některých bodech ustoupil, podmínky pro Ukrajinu jsou podle odborníků stále moc tvrdé. Jednání nebudou ani rychlá, ani jednoduchá.

Neutralita, odmítnutí vstupu do NATO, uznání proruských disidentů na Ukrajině, vzdání se Donbasu a zmenšení armády. Velmi obecně to jsou poslední podmínky ruského prezidenta Vladimira Putina pro ukončení bojů na Ukrajině.

Přestože se jedná o ústupek z původních požadavků, jsou stále tyto podmínky pro Ukrajinu podle vojenského publicisty Jiřího Vojáčka nepřijatelné. "Jsou tam věci, na které může Ukrajina těžko přistoupit, které by defacto znamenaly, že bude vazalským státem. V případě Rusů je vidět jakýsi posun. Myslím, že ten posun je daný tím, co se děje na frontách," prohlásil.

Jednou z takových podmínek ale zřejmě nebude vzdání se snah o připojení se k NATO. Podle Vojáčka je tato podmínka pro Ukrajinu reálná. Jedním z důvodů je také to, že Putinovi už je 69 let a otevírá se tak šance případného přejednání podmínek s jeho nástupcem.

Související obsah

​Podstatně složitější jednání by podle Vojáčka byla kolem Krymu a povstaleckých republik na Donbasu. "Na tom ukrajinském stanovisku, že by povstalecké republiky dostaly širokou autonomii, si myslím, že by se s Rusy shodnout mohli, ale obávám se, že problém bude Krym. Ten si Rusové chtějí nechat, Ukrajinci jej nechtějí dát, na tom budou ta jednání ještě nějakou dobu ztroskotávat," zmínil.

Třeba omezení ukrajinské armády ale skrývá velký prostor pro manévrování. Záleželo by na detailech případné dohody. "Může to být armáda, která bude mít 50 tisíc vojáků, pak by byla Ukrajina nebojeschopná, anebo to bude armáda, která nebude mít balistické rakety a silné loďstvo. Na to Ukrajinci stejně nemají peníze, ani nemají takové ambice, tak na to by klidně mohli kývnout," myslí si Vojáček.

Otázkou za milion je, s čím by byl schopný se Vladimir Putin smířit, co by dokázal obhájit před svými generály, před politiky i třeba před veřejností. V nejhorším scénáři pro Rusko, tedy že by jeho vojska už jen držela pozice a ostřelovala civilní cíle, by se podle Vojáčka dalo soudit, že by Putin mohl kývnout na autonomii Doněcku a Luhansku a slib Ukrajiny, že nevstoupí do NATO. Problémem by ale nadále zůstával Krym.

Související obsah

​​Na neochotu vedení Ukrajiny přistoupit na vzdání se území poukázal také bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). "Stanovisko poslanců nejsilnější ukrajinské politické strany spojené s prezidentem Zelenským jednoznačně odmítá jakékoliv ústupky, co se týče území. To ukazuje, jak je to komplikovaná věc. Ukrajinci budou těžko akceptovat něco, co by bylo popřením toho, o co celou dobu usilují a za co bojují," řekl.

Podle Zaorálka by ústupky z ruské strany tak, aby byly přijatelné i pro Ukrajinu, byly v současnosti tak velké, že nejsou pro Putina vůbec na stole. "Dojít nyní k dohodě je velmi těžké a asi se toho v krátké době nedosáhne, i kdybychom si to přáli. Pokud se jednání nezdaří, Putin těžko bude nějak kapitulovat nebo ustupovat. Nemá pak moc jiných alternativ, než že ta válka bude ještě tvrdší," dodal Zaorálek. Je podle něj nutné další jednání mezi Ukrajinou a Ruskem podporovat.

Podívejte se na reportáž TV Nova o jednání ministrů zahraničí Ukrajiny a Ruska v Turecku:

TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Co byste neměli přehlédnout

TOP 10 ČLÁNKY A VIDEA

Důležité Události

Píše se na Deník.cz