Ekonomika

"Derusifikace" energetiky: Bez ruského plynu se vrátíme do 70. let, varoval energetik

Premiéři zemí Evropské unie se na neformálním summitu ve francouzském Versailles v pátek dohodli mimo jiné na "derusifikaci" energetiky v Evropě. Snížení energetické závislosti na Rusku si ale vyžádá vysoké náklady.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pátek oznámila, že na konci května se navrhne ukončení evropské závislosti na ruském plynu, ropě a uhlí do roku 2027. "To bude podpořeno nezbytnými národními a evropskými zdroji. A představíme i možnosti přizpůsobení trhu s elektřinou, aby lépe podpořil ekologickou tranzici," uvedla.

Podle experta na energetiku Vladimíra Štěpána tento přechod s sebou nese dva zásadní problémy. "První je cenový, ruský plyn je velmi levný a velmi kvalitní, nejkvalitnější na světě, prakticky neobsahuje žádné rakovinotvorné látky ani nečistoty," popsal.

Související obsah

Zdražení energií a pohonných hmot

Ekonomické dopady přerušení ruských dodávek pro Česko shrnula ekonomka Markéta Šichtařová. Je třeba počítat s růstem cen a výpadky v dodávkách, ale nelze to podle ní úplně dramatizovat.

"Ono to funguje tak, že když se trh ponechá bez vnějších zásahů, tak cena vyletí. To ale znamená, že se do trhu začnou zapojovat kvanta nových producentů, kterým se nevyplatí těžba v případě, že je levná. Noví těžaři by to místo Ruska zaplnili, ale cena by byla výš," objasnila.

Před velmi náročnou úlohou by podle Šichtařové stály evropské státy, pokud by Evropská unie chtěla místo ruského dovozu přejít na obnovitelné zdroje: "To by byl obrovský průšvih. Tam by to vedlo k tomu, že by jich bylo málo a byly by nespolehlivé. Kdyby se to řešilo jádrem, tak by se v horizontu roku nebo dvou ceny vrátily na rozumnou úroveň. Krátkodobě by ale cena pohonných hmot i cena energií vyletěly hodně nahoru, ovšem ona už nahoře je. Ale to se dá řešit odpuštěním spotřebitelských daní nebo DPH, rozhodně ne ale zastropováním nebo kvótami."

Co se případné budoucí skladby energetického mixu týče, k tomu se po summitu ve Versailles vyjádřil český premiér Petr Fiala (ODS): "Členské státy EU budou mít taktéž právo si vybírat vlastní skladbu energetického mixu. To je pro nás důležité, protože chceme i nadále posilovat naši jadernou energetiku. Společně s Polskem jsme taktéž prosadili posílení evropské infrastruktury na zkapalněný plyn."

Související obsah

Úsvit LNG

Druhý problém, který zmínil Štěpán, je technologický. Pokud by se přestal odebírat ruský plyn, podle Štěpána by se muselo přejít na LNG, tedy zkapalněný plyn. Kvůli tomu by se ale musely začít stavět terminály a plynovody.

"Kolem Evropy je přes 30 přijímacích terminálů. Terminály jsou budované pro potřeby daného státu a většinou pro určité vymezené území. Bylo by potřeba postavit nové. Vybudování terminálů není takový problém, problém je najít vhodnou lokalitu. Musíte mít přístav s hlubokou vodou, aby ty tankery byly schopné zakotvit," upozornil Štěpán. I vybudování plynovodů je časově náročné minimálně už kvůli různým povolením, výstavba se může táhnout celé roky.

Návrat do 70. let

Plyn v Česku pochází téměř výhradně z ruského dovozu, vysvětlil Štěpán. Když se vypne, tak není co šetřit, protože nic nebude. "Bude se topit uhlím, mazutem, holínkami, vyjetým olejem, dřevem, všechno emisní karcinogenní látky. Vrátíme se tak do 70. let, kdy tady nebyl zemní plyn, jen uhlí. A kvalitní černé uhlí už nemáme, máme už jen hnědé," řekl.

Související obsah

Macenauer: Je potřeba nahradit ruské dodávky

Co by se stalo, pokud by Česká republika zavřela kohoutky s ruským plynem, odpověděl pro TN.cz rovněž odborník na energetiku Michal Macenauer ze společnosti EGÚ Brno, která se specializuje na energetické poradenství. "Není to otázka ČR. V evropském systému proudí sice plyn z různých míst, ale je vzájemně zaměnitelný. Česká republika má kontrakty víceméně jen s dodavateli ruského plynu. Pokud by ale EU výrazně navýšilo dovoz LNG plynu, což je během několika let realizovatelné, pak může mít i ČR výrazně méně ruského plynu. V případě velké investiční aktivity by se EU mohla během několika let obejít bez ruského plynu úplně," uvedl.

I podle Macenauera by bylo nutné vystavět potřebnou infrastrukturu pro LNG. "Potřeba je velmi výrazné nové kapacity LNG terminálů, pravděpodobně i několika větších projektů na potrubní plynovody, a především je třeba začít jednat s dodavateli LNG, kteří musí příslušným způsobem navýšit svou produkční kapacitu. Pro stabilní plynárenství je nutné eliminovat ruské dodávky zemního plynu," sdělil.

"Pro český průmysl a domácnosti žádná alternativa vůči zemnímu plynu přinejmenším do roku 2040 neexistuje, anebo není významná," dodal Macenauer. "Jsme v situaci, kdy mají být všechny uhelné zdroje zaměněny za plynové, jde především o teplárny. Už se do toho začalo investovat. Především v průmyslu je zemní plyn nenahraditelný. Není ale třeba nahrazovat médium samotné, je naopak třeba nahradit zdroj, a tedy ruské dodávky, které jsou používány jako nástroj vydírání a financování válečných konfliktů," uzavřel.

Dovoz ruského plynu už loni odmítlo Polsko. Od letošního října přestane využívat plyn z plynovodu Jamal. Začne odebírat plyn z plynovodu Baltic Pipe vedoucího z norské části Severního moře přes Dánsko.

TN.cz

Co byste neměli přehlédnout

TOP ČLÁNKY A VIDEA

Důležité Události

Píše se na Deník.cz

Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz