Zahraničí

Symbol jménem Mariupol. Bitva o něj může určit podobu války na Ukrajině

Symbol jménem Mariupol. Bitva o něj může určit podobu války na Ukrajině
Zničený tank poblíž humanitárního koridoru z Mariupolu Zdroj: Profimedia

Strategický bod i významný symbol jak pro Rusy, tak pro Ukrajince. Bitva o ukrajinské přístavní město Mariupol je nyní zřejmě hlavním ruským cílem a dost možná se u něj rozhoduje o podobě celého konfliktu.

Jedny z nejzuřivějších bojů na Ukrajině se odehrávají u azovského přístavu Mariupol. Několikasettisícové město nechaly boje v rozvalinách a zatím to nevypadá, že by měly brzy skončit. Proč je Mariupol tak významný pro obě strany, zjišťovala redakce TN.cz u vojenského publicisty Jiřího Vojáčka, bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR Jiřího Šedivého a politologa z Masarykovy univerzity v Brně Miroslava Mareše.

Proč je Mariupol pro Rusy i Ukrajince tak důležitý

Mariupol je důležitý pro přístup k Azovskému moři. Kromě přístavu je ale také vytíženým dopravním uzlem, který je zásadní při ruské snaze o vytvoření pozemní spojnice mezi Donbasem a Krymem.

Město má ale také symbolický význam, a to jak pro Ukrajince, tak Rusy. "Je to místo, které symbolizuje jednak ukrajinský odpor, jednak ruskou brutalitu vůči civilnímu obyvatelstvu. Při bojích v Mariupolu v roce 2014 se vyprofiloval tehdejší prapor a poté pluk Azov, který je z pohledu Ruska chápán jako jeden z nejvíce kontroverzních vzhledem k tomu, že tam reálně tehdy byli i někteří neonacisté," popsal Mareš.

"Snaží se tam z hlediska propagandy ukazovat, že tam ruské obyvatelstvo trpělo. Vyvádí to údajně utlačované ruské obyvatelstvo těmi koridory," dodal Mareš.

Související obsah

​Nicméně postavení Mariupolu se v poslední době poněkud změnilo. "Několik dnů zpátky bych řekl, že je Mariupol nejdůležitější místo na celé Ukrajině a že osud Mariupolu určí osud východní Ukrajiny, a tím i celé Ukrajiny. Z neděle na pondělí se ale Rusům podařilo otevřít koridor mezi povstaleckými republikami a Krymem tím, že Mariupol obešli. Kromě jednorázových humanitárních koridorů se tam dostanou jen civilisté, jinak je odříznutý od světa," vysvětlil Vojáček.

Ačkoliv tedy strategický význam města samotného poněkud poklesl, přesto spolu s okolními oblastmi zůstává velmi důležité. I když se Rusům podařilo spojení navázat, není zcela stabilní, protože musí využívat dopravní síť více ve vnitrozemí Ukrajiny.

"Ten dopravní obchvat Mariupolu není tak stabilní jako v případě, že by to město měli. Ty trasy jsou také jednodušeji napadnutelné než v případě, že by vedly přímo přes město. I přes to, že je z velké části zničené, tak kdyby se podařilo obnovit koleje a cesty, tak by to byl pro Rusko velký opěrný bod," objasnil Vojáček.

Související obsah

Ukrajinský Stalingrad

Bezpečnostní odborníci, které redakce TN.cz oslovila, také často přirovnávají boj o Mariupol k boji o Stalingrad za druhé světové války. Kromě krutého poničení budov se už zřejmě bojuje i v ulicích a nejvíce asi o velkou továrnu Azovstal přímo na pobřeží Azovského moře, podobně jako se bojovalo o velké továrny ve Stalingradu.

Na rozdíl od Stalingradu se jej ale obráncům zřejmě nepodaří udržet. "Ukrajinci už několikrát řekli, že nemají šanci Mariupolu pomoci. Ukrajinská armáda nemá sílu provést protiútok a otevřít koridor včetně zásobování bojujících útvarů vevnitř," zmínil Šedivý. Ten také poznamenal, že se Ukrajinci zřejmě pokusili o letecké zásobování, ale akce nebyla úspěšná. "Dá se předpokládat, že tam Rusové budou chtít vytvořit další separátní republiku, jako se pokusili v Chersonu," doplnil Šedivý.

Související obsah

​Rusové také u Mariupolu soustřeďují velké počty jednotek. Odhady se velmi různí, ovšem předpokládá se, že počet vojáků a techniky odpovídá síle minimálně jedné divize, tedy přes 10 tisíc vojáků.

"Je to poměrně velké uskupení. Jsou tam i vojáci ze separatistických republik, je jich pravděpodobně i více než Rusů. Rusové to spíš podporují dělostřelectvem a letectvem," okomentoval Šedivý.

Situaci v Mariupolu zřejmě nezlepší ani v úterý oznámený ruský záměr omezení vojenské aktivity v oblasti Kyjeva a Černihivu. S tím souvisí i informace z Pentagonu, že ruský prezident Vladimir Putin plánuje větší zaměření na Donbas.

Mapa ruského postupu ke 28. březnu 2022:

Mapa ruského postupu Zdroj: S povolením ISW

Jak se může situace dále vyvíjet

Dál se podle Vojáčka mohou stát dvě věci. "Buď Putin řekne, tak dobře, máme úspěch, doma to nějak prodá a začne se opravdu jednat o konci té války. V tu chvíli by to nějak ustál a bylo by navenek vidět, že Ukrajina nepadla. Druhá možnost je, že začne na Ukrajinu tlačit další a další posily, což se teď děje," vyložil.

"Pokud by Putin dosáhl toho, že ovládne Mariupol a zablokuje Kyjev, uvidíme, co se stane na severu u Černihivu a Charkova. Pokud by tam obklíčil nějaká ukrajinská vojska a celý ten oblouk scelil, kdyby se mu podařilo dojít k Oděse a zajistit propojení s Podněstřím, tak si myslím, že řekne, že splnili cíl a nemusí dál válčit, i když zpočátku měli mnohem rozsáhlejší představu," předestřel svou úvahu Šedivý.

Související obsah

Mírová jednání

Kvůli svému významu ale může Mariupol vážně zkomplikovat jednání o případném příměří či míru mezi Ruskem a Ukrajinou. Pokud by totiž bylo součástí poválečných dohod mezi Rusy a Ukrajinci odtržení koridoru mezi Donbasem a Krymem, tak by se Ukrajina musela Mariupolu vzdát, míní Vojáček.

"Ale vůbec si nemyslím, že na něco takového budou chtít Ukrajinci přistoupit. Určitě podle mého názoru nebudou chtít zakotvit spojení mezi Donbasem a Krymem jako něco, co je nedotknutelné. To si myslím, že by prezident ve vnitřní politice dost odskákal," odhadl Vojáček.

Podle Mareše bude záviset na celkové kondici Ukrajiny. "Pokud by souhlasil s předáním Mariupolu, tak by se Zelenskyj snadno ocitl pod velkým tlakem národoveckého křída v ukrajinské politice i vzhledem k tomu, kolik lidí z národovecky orientovaných nebo nacionálně orientovaných jednotek tam zemřelo," nastínil.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se již dříve vyjádřil ve smyslu, že by se o případných podmínkách míru hlasovalo v referendu, každopádně je musí schválit ukrajinský parlament. "Dokážu si jen velmi obtížně představit, že by v tuto chvíli byl Mariupol nějak oficiálně předán Rusku. Reálně může dojít k tomu, že se třeba uzavře příměří podle toho, kde jsou zrovna ta vojska umístěná. Ale nemyslím si, že by to mělo nějaké dlouhodobé trvání, protože by byla ze strany Ruska i Ukrajiny snaha to změnit," upozornil Mareš.

Podívejte se na reportáž TV Nova o civilních ztrátách v Mariupolu:

TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Co byste neměli přehlédnout

TOP 10 ČLÁNKY A VIDEA

Důležité Události

Píše se na Deník.cz