Domácí

Uskromněte se, žádá vláda. Za šetření s teplem nás potrestali, zlobí se lidé

Uskromněte se, žádá vláda. Za šetření s teplem nás potrestali, zlobí se lidé
Otáčení termostatického ventilu na radiátoru Zdroj: TV Nova

Vláda chce šetřit na energiích, ale kde je motivace? Taková otázka se ozývá z mnoha českých bytů. Podle vyhlášky ministerstva pro místní rozvoj se totiž náklady na vytápění rozpočítávají podle speciálního koeficientu, přičemž se stává, že šetřílkové nakonec zaplatí více, než kolik spotřebovali.

Paní Helena měla potíže se sousedy, kteří bydleli nad jejím bytem. Neměli izolovanou plovací podlahu a hluk v bytě, kde paní Helena bydlí s rodinou, byl neúnosný. Nechala tedy dát izolaci na strop v některých částech bytu, čímž se ovšem zbavila nejen nepříjemného hluku, izolace ale také funguje na zadržování tepla. Těšila se tedy, že ušetří na platbách za teplo.

Do konečného zúčtování se ale úspora vůbec nepromítla. "Izolace stála asi 60 tisíc korun. Neskutečně jsem prodělala. Mně osobně moji malou spotřebu tepla 113 jednotek za topnou sezónu korekčním koeficientem 19,23 znásobili na spotřebu 2 173 jednotek," popsala pro TN.cz. V bytě má teplotu běžně 22 až 25 stupňů Celsia.

V případě paní Heleny se nejedná o úplně obvyklý případ, ale podle jejích slov si stěžují i další obyvatelé bytovky. Podobný názor má i pan Pavel, který je předsedou společenství vlastníků jednotek v jednom z bytových domů na Kladensku.

"Nemohu se smířit se zněním vyhlášky ministerstva pro místní rozvoj z roku 2015, a to zejména v souvislosti se současnými požadavky na šetření teplem. Podle této vyhlášky je totiž každý, kdo se snaží ušetřit za teplo, vlastně zlodějem, který okrádá sousedy. Podle § 3 vyhlášky jsou každému, kdo má o 20 procent nižší náklady na vytápění, než je průměr domu, tyto náklady upraveny, tedy zvýšeny," okomentoval.

Související obsah

Snaha o spravedlnost

Hlavním cílem této vyhlášky ministerstva pro místní rozvoj, která dopadá i na paní Helenu, je snaha o odstranění následků nevyrovnané spotřeby různých bytů v bytovém domě, kdy byty na krajích bytových domů mívají kvůli své poloze vyšší spotřebu.

"Jednak je nutné hájit práva obyvatelů znevýhodněných bytů (například při okraji budovy), kteří by neměli doplácet na ty, kteří nemusí v takové míře topit. Obyvatelé středových bytů musí tedy zohlednit to, že jsou vytápěni okolními byty. Na straně druhé, pokud některé domácnosti přetápějí a nijak nešetří, tak je nespravedlivé, aby na ně doplácely domácnosti, které topí standardně, či dokonce úsporně. Tato pravidla musí tedy zohlednit obě situace – domácnosti, které nemusí topit, ale i domácnosti, které přetápějí. Pro tyto případy lze využít další nástroje umožňující nastavit limitní hranice teploty v bytech," uvedla mluvčí ministerstva Veronika Hešíková.

"Pravidla tedy nesmí být demotivační k šetření, nicméně současně je nutné si uvědomit, že pokud by byty například celou sezónu netopily, tak by mohlo dojít ke škodám na budově. Kromě toho je dům vytápěn jako celek, a proto si pak podrobná pravidla vytápění mnohdy určuje ještě příslušné společenství vlastníků jednotek či například družstvo," dodala Hešíková.

Související obsah

Limity nemají nikde oporu

Podle vyhlášky to nakonec vypadá tak, že těm, kteří mají spotřebu pod 80 procent průměrné spotřeby v bytovém domě, se platba navyšuje, a těm, kteří mají 200 a více procent průměrné spotřeby v domě, se platby snižují.

"Je v pořádku, aby se snížila teplota, pokud někdo přetápí a má v bytě nesmyslných 26 stupňů. Nicméně mělo by se říci, že snižování teploty pod 20 stupňů podle výpočtové teploty je také nesmysl. Ti lidé, kteří topí normálně, by to měli nechat být, ti snižováním ani nic nezískají, navíc by poškodili sousedy," vysvětlil Jan Blažíček, který se specializuje na měření spotřeby tepla, účtování nákladů a na energeticky výhodné vytápění.

Výpočtová teplota je průměrovaná teplota, která bere v potaz jak teplotu vzduchu uvnitř budovy, tak vliv stěn, které vytápěnou místnost obklopují. "Ta vnitřní teplota vzduchu je větší, při výpočtové teplotě 20 stupňů je to asi 20 až 22 stupňů, záleží na místnosti," vysvětlil Blažíček.

Výpočtová teplota je ale různá pro různé místnosti, podle normy je pro koupelnu 24 stupňů, pro schodiště 10 stupňů, pro chodbu či předsíň 15 stupňů. Pro obývací pokoj, jídelny ložnice a další obytné pokoje je to zmíněných 20 stupňů.

Blažíček doplnil, že limity spotřeby uváděné ve vyhlášce nevychází z žádného výpočtu, že se takzvaně "dohodly u stolu": "Není důvod, aby někdo mohl mít 100 procent spotřeby navíc, aniž by to bylo způsobené chybou výpočtu či měření, a není důvod, aby někdo, kdo netopí vůbec, měl 80 procent. Řešením by bylo zavedení způsobu měření, který umí postihnout přístup tepla mezi jednotlivými vytápěnými místnostmi."

Žně jsou komplikovány drahými energiemi, podívejte se na reportáž TV Nova z půlky července:

TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Co byste neměli přehlédnout

TOP 10 ČLÁNKY A VIDEA

Důležité Události

Píše se na Deník.cz