Domácí

V Česku jsou velké rozdíly mezi školami. Trpí tím vzdělání našich dětí

V Česku jsou velké rozdíly mezi školami. Trpí tím vzdělání našich dětí
Ilustrační foto | Zdroj: Profimedia

Minulý týden rozproudilo debatu prohlášení ministra školství Vladimíra Balaše (STAN) ohledně příplatků za suplování. České školství má ale i další velké problémy. Mezi ně patří hlavně podfinancovanost a rozdíly ve vzdělávání.

Jedním z velkých problémů českého školství jsou podle odborníků oslovených redakcí TN.cz kvalitativní rozdíly mezi spádovými školami. Zatímco v mnoha zemích, například ve Skandinávii, rodiče příliš neřeší, na kterou školu svého potomka přihlásí, protože jsou školy kvalitou výuky velmi podobné, v Česku to může být podle učitele a člena výkonného výboru Učitelské platformy Michala Kaderky zásadní.

"O tom, jaké dítě dostane vzdělání, rozhoduje často škola, do níž dáte své dítě. Ale každý by si měl být jistý, že velmi kvalitní vzdělání poskytuje nejbližší veřejná škola. Palčivým problémem do budoucna je i nedostatek učitelů. To se již musí řešit na vládní úrovni. Protože na rozdíl od vysoce kvalifikovaných či nekvalifikovaných pracovníků učitele ze zahraničí přivézt nemůžeme," řekl

Podobně o problému mluví i sociolog Daniel Prokop. Chudší regiony potřebují investice na to, aby udržely učitele, protože je tam těžší učit. A potřebují také školní psychology, speciální pedagogy a asistenty.

"V Česku se ale financování chudších a bohatších regionů prakticky neliší. Chudší regiony dostávají trochu víc od států, a to třeba na asistenty, ale zase na druhou stranu neseženou ty další vhodné profese, například školní psychology. Část financování ve školství jde přes obce, ty chudší obce dávají míň peněz. A zároveň jde část přes dotační programy, které je ale v chudší škole velmi těžké spravovat," srovnal Prokop.

Ve financování školství chybí podle Prokopa pilíř, který by znevýhodněným školám zajistil více peněz. Nějaké programy podle něj už existují, zmínil například podporu doučování ve školách či peníze na nákup techniky, to ale není to skutečně důležité. Tím důležitým je totiž dlouhodobé nastavení financování školství.

Rozdíly mezi školami mohou zvyšovat gymnázia, zejména ta osmiletá. V tomto případě ale také záleží na tom, jaký podíl dětí v regionu gymnázia navštěvuje, naznačil Prokop. Zhruba ve třetině českých oblastí spadajících pod obec s rozšířenou působností (ORP), kterých je v Česku 205, je podíl dětí na gymnáziích poměrně vysoký – přes 10 procent. "Tam to může mít negativní vliv, ve většině republiky je ale ten podíl nízký, že to vliv nemá," řekl Prokop.

Související obsah

Dlouhodobě (ne)fungující postupy

České školství je ale také zatížené spoustou postupů, které se využívají, ačkoliv nejsou odborně podložené. Na ty upozornil zakladatel společnosti Scio Ondřej Šteffl v rozhovoru pro magazín Reportér.

"Převažující a někde až 100procentní frontální výuka, známkování včetně výchov, 45minutová vyučovací hodina, začátek v 8 nebo i v 7 ráno, rozdělení učiva, a tedy vlastně pro žáky rozdělení chápání světa do klasických předmětů, které tu máme od roku 1848. Anebo třeba potřeba mnohých učitelů vše stihnout a odučit a přesvědčení, že to, co vždy učili, je to správné. Ale nelze generalizovat, jsou skvělé školy i skvělí učitelé a přibývá jich. Bohužel pomalu," vyjmenoval pro TN.cz.

Některé dlouhodobě užívané postupy tak nejsou úplně vhodné pro současné děti. "Žáci jsou teď sebevědomější a mnohem častěji se ptají, k čemu mi to bude? A to je dobře. A také mnozí vědí, že leccos se dá najít na internetu, a mnozí (ale bohužel ne všichni) vědí i jak. A dělají to. A tak se vlastně pořád učí," shrnul Šteffl.

Související obsah

Problémy začínají už ve školce

Problémy se vzděláváním ale mají původ už v předškolní docházce. "Sledujeme, že předškolní docházka hodně souvisí s mírou úspěšnosti, a to zejména v těch chudších regionech. Pokud se zaměříme na kraje, jako je Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský, tak školní docházka dětí ve věku tři až pět let hodně souvisí s tím, jaká je v jednotlivých obcích neúspěšnost, tedy propadání, nedokončení školy, školní absence," upozornil Prokop.

Navrhuje, aby se více podporovala docházka a mnohem více odstraňovaly bariéry, třeba finanční. Pomohly by například obědy ve školce zdarma, odpouštění školkovného a podobně. Docházku do školek by mohly více propagovat například sociální služby či praktičtí lékaři. "Bylo prokázané, že v rámci výuky se jedna investovaná koruna vrací mnohonásobně v dalším životě a výchově u znevýhodněných dětí," dodal Prokop.

Snížení financování školství

I kvůli zmíněnému podfinancovanému školství se Učitelská platforma razantně staví vůči plánovanému snižování výdajů na školství, které by podle střednědobého výhledu státního rozpočtu pro roky 2023 a 2025 měly klesnout o pět procent.

"Záleží, kde se ministerstvo školství rozhodne šetřit. Když to bude na platech, například na platech nepedagogických pracovníků, zatížíme vedení škol tím, že neustále budou hledat nové zaměstnance a řešit jejich vysokou fluktuaci. Tím pádem budou mít méně času věnovat se vedení lidí a naslouchání potřeb učitelů," uvedl Kaderka.

Pozitivní a negativní změny ve školství

Redakce TN.cz se na závěr všech tří oslovených odborníků zeptala, co považují za nejvíce pozitivní a co za nejvíce negativní změny ve školství od vzniku České republiky.

"Pozitivní změnou je, že se na znevýhodněné dítě dá navázat nějaká podpora v běžných školách. Přes veškeré nutnosti optimalizace, aby to fungovalo líp, je to pozitivní změna. Jako pozitivní se ukazuje i zavedení předškolního ročníku. Ukazuje se, že to zvýšilo docházku," odpověděl Prokop.

Negativní změnou je podle Prokopa naopak to, že se po změně režimu vsadilo na nepromyšlenou decentralizaci školství: "Je asi 2 000 zřizovatelů a 4 000 škol. To vede k tomu, že se to prakticky nedá řídit. Má to obrovské náklady, které nejsou nutné. Kdyby se to koncentrovalo, tak by se snížily náklady a zlepšilo řízení."

Nejde o to, aby byl zřizovatelem škol stát nebo kraj, ale ORP. "Na ty by přešla část administrativních a dalších agend, zároveň by byly odpovědné za hlídání kvality školství na daném území," zmínil Prokop.

Související obsah

​"Vlastně musím říct, že většina změn byla k lepšímu. Třeba na prvním stupni došlo na většině míst k výraznému pokroku. Problém je, že změny probíhají příliš pomalu. Pomaleji, než se mění svět, a tak se bohužel zaostávání školství za potřebami společnosti, světa i běžného života pořád zvětšuje. Spoustu škod napáchalo a stále páchá zavedení jednotných přijímacích zkoušek, to už ví i na ministerstvu, uškodila i státní maturita," zhodnotil Šteffl.

Můžeme být pyšní na to, že i při tak ohromném podfinancování škol stále vykazujeme v mezinárodním srovnání obstojné vzdělávací výsledky, vyzdvihl Kaderka. "Máme nadšené učitele, dobrou síť odborných škol a vysokou míru samostatného rozhodování, jak a podle čeho učit, pokud se držíme vzdělávacího cíle. To nám v mnoha zemích mohou závidět," uzavřel.

Ministr školství Balaš vyprovokoval debatu svým výrokem o příplatcích za suplování. Podívejte se na reportáž TV Nova:

TN.cz

Co byste neměli přehlédnout

TOP ČLÁNKY A VIDEA

Důležité Události

Píše se na Deník.cz

Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz