Zajímavosti

Covid odvrátil pozornost od větší hrozby. WHO přišla s alarmující zprávou

Covid odvrátil pozornost od větší hrozby. WHO přišla s alarmující zprávou
Plíseň Candida auris v laboratoři | Zdroj: Profimedia

Oproti virům a bakteriím není plísňovým infekcím věnováno tolik pozornosti. To je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) chyba, tyto patogeny jsou totiž stále rozšířenější a odolnější vůči léčbě, která je už tak velmi omezená. Vůbec poprvé v historii WHO zveřejnila seznam 19 plísní, které představují největší hrozbu pro globální zdraví. U čtyř z nich je přitom riziko na kritické úrovni.

Nejnovější důkazy naznačují, že výskyt plísňových onemocnění celosvětově roste v důsledku globálního oteplování a nárůstu mezinárodního obchodu a cestování, píše WHO v tiskové zprávě. Velký rozmah byl zaznamenán během covidové pandemie, která ale problematiku upozadila.

"Plísňové infekce, které se vynořily ze stínu pandemie, se stále více šíří a jsou odolnější vůči léčbě, čímž se stávají celosvětovým problémem v oblasti veřejného zdraví," uvedla doktorka Hanan Balkhyová, která působí ve WHO jako asistentka ředitelky oddělení antimikrobiální rezistence. 

Související obsah

​Navzdory rostoucí hrozbě je ale plísňovým infekcím stále věnována malá pozornost. V důsledku toho výrazně pokulhává správná diagnostika těchto onemocnění, stejně jako účinná léčba. "Invazivní plísňové infekce jsou stále četnější, ale často nejsou u pacientů rozpoznány a nejsou správně léčeny," citoval deník New York Times lékařku Carmem L. Pessoa-Silvovou, která je vedoucí oddělení antimikrobiální rezistence WHO.

Pessoa-Silvová připustila, že ani odborníci z WHO nemají představu o skutečném rozsahu problému. Organizace nyní apeluje na vlády, lékaře, vývojáře léků a další odborníky, aby plísňovým infekcím věnovali zvýšenou pozornost. Zatím existují pouze čtyři skupiny léků, které je dokáží léčit, plísně jsou ale vůči nim čím dál odolnější.

Související obsah

​"A vyvíjí se jen velmi málo nových léků," konstatoval další pracovník WHO, doktor Hatim Sati. Řada stávajících léků je podle něj navíc natolik toxická, že je někteří pacienti vůbec nemohou užívat. Hatim Sati je jedním z autorů zprávy WHO, která obsahuje první seznam 19 nejnebezpečnějších plísňových patogenů ohrožujících globální zdraví.

Čtyři nejnebezpečnější plísně

Seznam je rozdělený do tří kategorií podle dopadu na veřejné zdraví nebo riziku odolnosti vůči lékům. Nejvíc, osm patogenů, je v kategorii se střední prioritou. Dalších sedm se nachází v kategorii s vysokou prioritou a zbylé čtyři pak mají prioritu na kritické úrovni.

Tři kategorie nebezpečných plísní | Zdroj: WHO

​Kryptokokus tvárný (Cryptococcus neoformans) vyvolává mykózu, která postihuje hlavně plísně, a je hrozbou především pro lidi s oslabeným imunitním systémem, například HIV pozitivní pacienty. Plíce napadá nejčastěji proto, že se do těla dostává vdechnutím. Může ale napadnout také mozek a míchu, tato infekce se pak nazývá kryptokoková meningitida a její léčba je velmi obtížná. Používá se při ní kombinace silných antimykotik.

Candida auris je opravdu velkým strašákem. Přezdívá se jí superkvasinka a má potenciál na vyvolání další globální pandemie. Její nárůst hlásí nemocnice po celém světě. Jedná se o agresivní typ kvasinky, který je odolný vůči mnoha lékům, které se běžně používají při léčbě kvasinkových infekcí. Aby toho nebylo málo, je velmi těžké ji diagnostikovat, protože je k tomu potřeba speciální technologie, kterou ale řada nemocnic a laboratoří nemá k dispozici.

Související obsah

​Jedná se o poměrně nově objevený patogen. Státní zdravotní ústav informoval Čechy o Candida auris jakožto novém původci kandidových infekcí před sedmi lety. Už tehdy varoval před obtížností léčby kvůli její odolnosti. "Možnosti léčby infekcí vyvolaných Candida auris mohou být omezené pro častou rezistenci původce k antimykotikům (zejména k flukonazolu)," uvedl SZÚ.

Kropidlák zakouřený (Aspergillus fumigatus) postihuje také především plíce a je stále odolnější proti azolovým lékům, tedy skupinou antimykotik. Infekce způsobené vůči lékům rezistentním kmenem této plísně zabíjejí 47 až 88 procent postižených pacientů, uvádí Univerzita v Sydney, jejíž výzkumníci se podíleli na zprávě WHO.

Kandida bělostná (Candida albicans) je druh kvasinky, která lidem způsobuje ústní a genitální infekce. Je častou příčinou úmrtí pacientů se sníženou imunitou, například po chemoterapiích nebo transplantaci orgánů. Pokud má člověk oslabenou imunitu, infekce se šíří do celého těla a napadá vnitřní orgány. Z běžné a neškodné kvasinky se v tu chvíli stává agresivní a velmi nebezpečný patogen, který je navíc těžké identifikovat a určit tak správnou diagnózu.

Rezistence vůči lékům je čím dál větším problémem i u bakterií:

TN.cz

Co byste neměli přehlédnout

TOP ČLÁNKY A VIDEA

Důležité Události

Píše se na Deník.cz

Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz