Zahraničí

Ukolébaná Evropa či přeceňování Ruska. Co odhalila válka na Ukrajině

Ukolébaná Evropa či přeceňování Ruska. Co odhalila válka na Ukrajině
Ilustrační snímek | Zdroj: Profimedia

Válka na Ukrajině trvá už devět měsíců. Za tu dobu padlo mnoho představ o mezinárodních vztazích, ale i o tom, jak efektivně vést bojové operace, naopak některé staré pravdy se potvrdily.

Tanky ještě neřekly své poslední slovo

První tanky vyjely na bojiště v první světové válce, tato zbraň má za sebou století bojových zkušeností. Postupně se ale začaly obejvovat prognózy, že věk tanků končí a nahradí je modernější zbraně.

Podle bezpečnostního analytika Lukáše Visingra tomu tak ale rozhodně není. "Tanky jsou pořád nenahraditelné. První zprávy byly takové, že tanky jsou překonané, to je prostě hloupost, to se vždycky tvrdí v jakékoliv válce, když tam tanky schytaly nějaké větší ztráty. Nikdy se to nepotvrdilo. Pořád se ukazuje, že tanky jsou potřeba."

Tanky nabízí nenahraditelnou kombinaci palebné síly, pancéřové ochrany a pohyblivosti. "Velmi dobře to vystihl jeden australský generál, který řekl, že tanky jsou jako smoking – potřebujete je vzácně, ale když už je potřebujete, tak je ničím nemůžete nahradit," citoval Visingr.

Související obsah

Drony mají hlavně pozorovat

Internet je plný videí, na nichž je vidět útočné akce hlavně ukrajinských bayraktarů, dronů původně z Turecka. Jenomže to není jejich primární účel.

"Drony jsou důležité, ale klíčová schopnost dronů je pozorování, průzkum, sledování bojiště a zajišťování situačního povědomí. To, že ten Bayraktar nese nějaké naváděné bombičky a občas je shodí, je fajn, ale já vždycky říkám, že 95 procent činnosti dronů je zajišťování permanentního situačního povědomí. To je něco, co naprosto mění způsob, jakým funguje velitelský rozhodovací proces. Drony dokáží nad bojištěm viset dlouho, 12 až 24 hodin," vyjasnil Visingr.

Poukázal na to, že Ukrajinci vděčí dronům za mnohé úspěchy na bojišti, kdy jsou díky nim schopní reagovat v rámci minut. Rusové zatím na adekvátní využívání těchto strojů nepřistoupili a jejich reakční doba je až 45 minut, což je na moderním bojišti opravdu hodně.

Dělostřelectvo je bohem války

"Ukázalo se, že pořád platí, že dělostřelectvo je bůh války. Pořád způsobuje největší ztráty a ve spoustě případů dokázala Rusy zastavit velmi přesně naváděná ukrajinská dělostřelecká palba," poznamenal Visingr.

Co je ale asi poučením do budoucna, je otázka zásob dělostřelecké munice a schopnost výroby. "To Západ podcenil, spousta zemí nemá dostatek munice. To, co ukrajinská armáda vystřílí za den, Američané vyrobí za měsíc. To je docela problém," srovnal Visingr.

Související obsah

Kombinování zbraní

Mnohé ruské problémy na bojišti byly také způsobeny nevhodnou kombinací zbraní. Tanky jsou hrotem útoku, potřebují ale pěchotu na likvidaci jednotek vybavených protitankovými střelami. Pro efektivní dělostřeleckou palbu je důležitá spolupráce s operátory dronů, kteří dokáží zajistit zaměřování palby. Proto je také důležitá ochrana před drony nepřítele.

"U Rusů se ukázalo, že mají v praporových úkolových uskupeních nedostatek pěchoty, která pak nedokáže tanky ochránit. Jsou zranitelné protitankovými střelami, jako je třeba Javelin, na to má sloužit pěchota, která se pohybuje v okolí a střelce s raketami dokáže najít a zneškodnit," objasnil Visingr.

Visingr také poznamenal, že je důležité nastavení správné kombinace zbraní a nelze stavět armádu jen na jedné části. "Nelze si to představovat tak, že máme drony, tak nepotřebujeme tanky. Nemůžeme si vybírat jednotlivou složku, potřebujeme všechny," zdůraznil.

Přeceňování ruských vojenských možností

Portál Geopolitical Monitor upozornil na průzkum amerického časopisu Foreign Affairs, který v roce 2015 oslovil 27 expertů s tím, zda mají USA posílat zbraně na Ukrajinu, přičemž jen devět souhlasilo. Někteří z těch, kteří nesouhlasili, nazývali tuto možnost "smrtelným omylem".

Někteří další západní experti, hlavně po stažení amerických vojsk z Afghánistánu, se obávali toho, že Rusko nad Ukrajinou zvítězí, tudíž má smysl posílat na Ukrajinu jen zbraně vhodné pro guerillovou válku.

Všechno to vycházelo z předpokladu, že Rusové dokázali zreformovat svou armádu v efektivní bojovou sílu. Jenže to se ukázalo jako mylné. Experti všeobecně přeceňovali ruské a podceňovali ukrajinské možnosti.

Související obsah

Politické ponaučení

Konflikt na Ukrajině zatím není u konce a to, jak dopadne, bude mít klíčový vliv na to, jaké ponaučení si z něj vezmeme, řekl politolog z Masarykovy univerzity Pavel Pšeja. Podle něj se dá zatím v tuto chvíli podotknout, že hlavně Evropa dlouhodobě zanedbávala bezpečnostní aspekty fungování mezinárodního systému.

"Evropa se až příliš nechala ukolébat svojí zkušeností, že státy spolupracují, jsou konsenzuální a že nevstupují do nějakých rozsáhlejších konfliktů. Teď se ukazuje, že toto v rámci Evropské unie funguje, ale nefunguje to jinde ve světě a může to mít dopady i na evropské státy," rozvedl. Bezpečnostními aspekty nemyslí jen vojenské prostředky, ale rovněž kyberbezpečnost či bezpečnost energetických soustav.

Význam sankcí má kromě ekonomické dimenze i tu politickou. "Z politického hlediska jsou klíčové v tom, že deklarují jednotu postoje. Je nutné, aby ty státy, které se na nich podílí, byly důsledné a aby opravdu u toho nástroje vydržely tak dlouho, dokud to nebude mít efekt, který se od nich očekává," popsal Pšeja.

"Evropa si musí uvědomit, že pokud chce mít v geopolitice větší roli, musí posilovat svoji bezpečnost tím, že bude omezovat svou závislost na problematických aktérech, nebo tím, že bude posilovat svou moc, například aktivněji postupovat vůči africkým státům tak, že se je bude snažit více zainteresovat, jak to dělá například Čína," uzavřel Pšeja.

TN.cz

Co byste neměli přehlédnout

TOP ČLÁNKY A VIDEA

Důležité Události

Píše se na Deník.cz

Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz