Spojené státy konečně ocenily pilotky, které za druhé světové války nasazovaly krky za vojáky.
O ženách, které pilotovaly vojenské letouny, se toho ví jen málo. Dobrovolnice, které pracovaly úplně zadarmo, pilotovaly ve spojeneckých armádách stovky letadel – především proto, aby osvobodily své mužské kolegy.
Dlouhá léta se o nich vůbec nemluvilo. Protože ani neměly oficiálně status vojáka a bojovaly jako civilisté, netýkaly se jich žádná vyznamenání nebo odměny. Až změny v sedmdesátých letech jim přinesly status veteránek. A teprve minulý týden, ve středu 10. března, byly konečně stále žijící pilotky za svou statečnost odměněny. Americký Kongres udělil asi dvěma stovkám žen své nejvyšší vyznamenání - Zlatou medaili. Velká část osmdesátiletých babiček si pro ocenění přijela na invalidních vozíčcích.
Letíme pro chlapy!
Nejčastěji létaly v transportních a tréninkových letounech, ale byly nasazovány i do riskantních operací, které měly vyzvedávat zraněné americkém vojáky a přepravovat je do nemocnic nebo improvizovaných lékařských zařízení.
Ženy umírají jako andělé
Za války zahynulo 38 amerických pilotek. Všechny se do armády přihlásily dobrovolně a s vědomím, že jim hrozí smrt jak v boji, tak při zajetí. Ženy dlouho v americkém letectvu vůbec sloužit nemohly.
První zemí, která za II. světové války umožnila ženám aktivní účast v boji, byl Sovětský svaz. I když slovo umožnil je v případě SSSR neodpovídající – Sovětský svaz to jednoduše přikázal. Po obrovských ztrátách, které Rudá armáda zaznamenala v roce 1941, nařídila vláda, aby se všechny bezdětné ženy přihlásily do armády. V letectvu existovaly tři čistě ženské regimenty - stíhačky, bombardéry a noční bombardéry. Další ženy létaly v oddílech společně s muži a některé přitom dokázaly mimořádně vyniknout. Například Valentina Grizodubová velela eskadře bombardérů o 300 mužích.
Pilotky pod rudou hvězdou
Sovětské pilotky byly jediné na světě, které podnikaly bojové lety. Dokázaly přitom svou ženskost proti Němcům dokonale využít. Vypráví se příběhy o zaskočených německých pilotech, kteří utekli z boje, když z vysílaček uslyšeli ženské hlasy. Mezi ruskými pilotkami se našla i stíhací esa jako třeba Lily Litvjaková, která dokázala sestřelit 12 německých strojů. Celkem 23 pilotek dostalo titul Hrdina Sovětského svazu.
Fašistky do letadla nepatří
Fašistické státy naopak ženám účast v boji zakazovaly. Německo, Itálii a Japonsko viděly ženu raději u plotny a ještě lépe v porodnici s hromadou potomků. I v Německu však dokázala mimo boj vyniknout pilotka Hana Reitschová, která testovala nejmodernější tajné zbraně a v posledních dnech Třetí říše málem zachránila i Adolfa Hitlera.
Ve Spojených státech měly ženské pilotky velkou oporu v první dámě Eleanor Rooseveltová. První pokus o vytvoření čistě ženské letecké jednotky podnikla Jacqueline Cochranová, která měla zkušenosti se závodním létáním. Když narazila na neprůstřelnou bariéru americké byrokracie, vzala skupinu pilotek do Velké Británie, kde pak létaly v ATA – pomocných a dopravních službách armády.
Byrokracie se rozjíždí
Jenže sotva vytáhla Cochranová paty ze země, situace se změnila. Lobing prezidentovy chotě konečně zabral a armáda se rozhoupala. V roce 1941 vznikly Ženské pomocné jednotky (WAAC) a roku 1943 se změnily na Ženské armádní jednotky (WAC). Zpočátku sloužily jako operátorky rádia, mechaničky a analytičky. Často také opravovaly protrhané padáky. Od roku 1942 byly ženy nasazovány také jako obsluha kontrolních věží na letištích. I v této funkci uspěly; objevil se jediný problém – kvůli kraťounkým sukýnkám uniformy se jim na věže špatně lezlo…
| Tady najdete portréty a životní příběhy všech amerických pilotek, které za II. světové války zahynuly. |
A konečně v září 1942 spatřila světlo světa první jednotka, ve které ženy i létaly. Na velení Women’s Auxiliary Ferrying Squadron (WAFS) si brousila zuby Cochranová, ale nakonec neuspěla a získala velitelské místo “jen“ u výcvikových jednotek. Touto školou prošlo celkem 1074 žen – učily se zde, jak se létá “po americku“. Přestože nebyly součástí armády, chovaly se, jako by byly.
Kde se chlapi bojí, přicházejí holky
V srpnu 1943 se konečně radovala i Cochranová – stala se velitelkou všech ženských oddílů amerického letectva, které byly sjednoceny do Women’s Air Force Service Pilots (WASP). Ženy, které v ní sloužily, létaly se všemi druhy aeroplánů, které USA měly. Dokázaly trumfnout i muže – například při počátcích testování létající pevnosti B-29 mužská posádka odmítla nastoupit. Piloti se obávali technických nedostatků, o nichž se už dlouho spekulovalo. Místo chlapů tak jeden z prvních letů B-29 provedla čistě ženská posádka. Celkem nalétaly pilotky z WASP přes 100 milionů kilometrů.
Program WASP byl ukončen roku 1944, kdy měly USA přebytek pilotů a ti chtěli létat.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz