Nová pravidla poskytování informacích o nemocných. Na co máte právo? 10 PŘÍKLADŮ

Můžeme nahlížet do zdravotnické dokumentace svých blízkých? Je možné si o informace zažádat po telefonu či mailem? Podívejte se, jak se od dubna mění novou vyhláškou pravidla o poskytování informací ze strany zdravotnických zařízení.

Příklad první:

Vnučka jde navštívit do nemocnice svého dědu, který je v umělém spánku. Po lékaři chce znát kompletní dědečkovu anamnézu. Lékař jí však odmítne informace podat. Zachoval se v souladu s novou vyhláškou?

Ne, nezachoval. Pokud pacient neurčí jinak, má právo na informace každý příbuzný v přímé linii. Konkrétně jde o rodiče, děti, vnuky, sourozence, manžela či partnera.

Příklad druhý:

Mladá, plnoletá žena, musela kvůli silným bolestem v podbřišku do nemocnice. Na vyšetření jí lékař sdělil že jde patrně o mimoděložní těhotenství. Rodiče však vůbec netuší, že je dívka těhotná. Pacientka si přeje, aby to tak zůstalo i nadále. Je to možné?

Ano, je. Ale je to problematické. Pacient má právo dát nemocnici předem vědět, že nechce, aby se o jeho zdravotním stavu rodiče dozvěděli. Háček může však být v onom slůvku předem. Při akutních převozech je nutné informaci sdělit lékaři, který pacienta přijímá. Ten musí údaj zanést do dokumentace a nemocnice se jím musí řídit.

ČŤETE TAKÉ:

Pacientova spoluúčast je nutná. Shodli se na tom ministři zdravotnictví V4

Případ třetí:

Na interní oddělení, kam byla převezena starší pacientka, dorazí na návštěvu její bratranec. Oba spolu mají velmi dobré vztahy a bratrance zajímá, jaký je stav jeho příbuzné, která ale není v přímé linii. Dostane je?

Ano, patrně dostane. Příbuzní v nepřímé linii to mají ale složitější. Musí na právním oddělení nemocnice sepsat četná prohlášení.

Případ čtvrtý:

Mladý muž byl do nemocnice převezen po autonehodě. Jeho stav je velmi vážný, pacient je v bezvědomí. Po obdržení informace přijede do nemocnice i nejlepší kamarád tohoto muže. Dozví se, jak na tom jeho parťák je?

Ne, nedozví, pokud jej předem neurčíte, jako osobu, která může tyto informace dostávat. Kamarádi nejsou v přímé ani nepřímé příbuzenské linii a bez výslovného přání pacienta na informace nárok nemají.

ČTĚTE TAKÉ:

Poplatky u lékaře se mají zvednout! U praktika na 50, u specialisty na 200 korun

Případ pátý:

Matka mladé pacientky by ráda věděla, jak je na tom její dcera, která podstoupila operaci slepého střeva. Bohužel se ale do nemocnice nemůže dostavit osobně, protože jí to neumožňují pracovní povinnosti. Je lékař povinen ženě tyto informace podat i jinou cestou, například telefonicky či mailem?

Ano, informace předat musí. Může použít telefon, fax, nebo dokonce i mail. Výjimku by tvořila situace, kdy dcera dala předem nesouhlas s informováním rodičů.

Příklad šestý:

Starší pacient leží na jednotce intenzivní péče a jeho stav je velmi vážný. Lékař příbuzným řekne, jaká je prognóza, ti však nevěří a chtějí vidět zdravotnickou dokumentaci. Může jim jí lékař ukázat, když se jedná o blízké příbuzné?

Ne, nesmí, pokud si příbuzní nepodali žádost, kterou schválilo právní oddělení nemocnice. To však může trvat až tři dny. Do dokumentace může bez těchto náležitostí nahlížet pouze lékař a pacient.

ČTĚTE TAKÉ:

ČSÚ: Za deset let vzrostly výdaje na zdravotní péči na trojnásobek

Případ sedmý:

Pacientka, která má naplánovanou operaci kolene by chtěla, aby se o jejím zdravotním stavu dozvěděla i její sousedka – nejlepší kamarádka. Žádost, kterou podala, schválilo právní oddělení. Co všechno je potřeba do zdravotnické dokumentace zadat?

Nejdůležitější je je zadat rozsah informací, které mohou zdravotníci této osobě říci. Je možné takto povolit i nahlížení do dokumentace, nikoliv jen ústní sdělení. Dalšími důležitými body, které musí pacientka nahlásit, jsou: jméno, příjmení, vztah, adresa, telefon.

Případ osmý:

Do nemocnice přijde čtrnáctiletá pacientka na banální ambulantní zákrok. Nastanou však komplikace a dívka musí být převezena na jiné oddělení a hospitalizována. Lékaře se ptá, co se s ní stalo. Ten však s informacemi váhá a odvolává se na to, že vše projednává s jejími rodiči. Chová se správně?

Ano, chová. U nezletilého pacienta má právo na informace jeho zákonný zástupce. Lékař by však měl přihlédnout k věku a vyzrálosti dítěte a citlivě k věku informace podat. Pokud je pacient starší 15ti let, musí už informace získat v plném rozsahu.

Případ devátý:

Starší pacientka, která byla hospitalizována na oddělení LDN, zemře na selhání srdce. Příbuzní se chtějí podívat do zdravotnické dokumentace, jestli třeba nedošlo k nějakému pochybení ze strany lékařů. Mohou?

Ano, pokud mají souhlas pacienta. Tato úprava se týká i zemřelých pacientů. Pokud tomu tak není, získají příbuzní informace o příčině smrti, výsledku pitvy, v některých případech i částečné kopie z dokumentace.

Případ desátý:

Po 14ti letech si příbuzný zemřelého pacienta, u kterého proběhla pitva vzpomene, že by se chtěl na něco důležitého podívat do zdravotní dokumentace. Je to možné?
 

Ano, je. Pokud byla provedena pitva, dokumentace se musí uchovávat patnáct let. Pokud neproběhla, je minimum, po které musí být dokumentace uchovávána, deset let.