Pančovaný mák, nastavované kakao... takhle se v Česku šidí

Semínka technického máku na talíři nemají co dělat. Je to odpad, který vzniká při pěstování máku pro farmaceutické účely. Semena z technického máku navíc obsahují větší množství drogy zvané morfin.

Český makový koláček tedy zřejmě musí být vyrobený z pravého českého máku. Po pančovaném alkoholu a palivech se právě teď u nás rozmáhá výnosný byznys s pančovaným mákem. "Je to odpad z farmaceutického průmyslu. Ten se míchá do kvalitního českého máku,“ říká předseda Agrární komory Jan Veleba.

"Tento mák působí jako droga. Když se takový mák dostane do potravinářského průmyslu, tak je to podobné jako s polskou technickou solí, která v jídle nemá co dělat,“ vysvětlil toxikolog Jiří Patočka. V technickém máku je totiž vyšší obsah morfinu, ze kterého se vyrábí tlumicí léky. Naprosto legálně k nám tento odpad míří z Austrálie, Španělska, Turecka, Maďarska, ale i Slovenska.

Ministerstvo zemědělství těmto praktikám zatím může jenom bezmocně přihlížet. "Současná legislativa upravuje procento morfinu v máku jen pro tuzemské pěstitele, netýká se to dováženého máku,“ řekl mluvčí ministerstva Jan Žáček.

Za vším jsou samozřejmě peníze a výnosný byznys. Kilo technického máku se prodává v průměru za 15 korun za kilogram. Ten kvalitní, pravý, je až dvojnásobně dražší. Ve výsledku na tom tratí čeští zemědělci, od kterých velkovýrobci vykupují méně máku. "No je to lumpárna, co k tomu říct,“ myslí si zemědělec Jaroslav Kopista.

Plesnivý salám, borůvky s jedy. Tyhle obchody mají nekvalitní zboží

Podobným lumpárnám by měla zabránit vyhláška, kterou připravuje ministerstvo zemědělství. "Upravuje to, aby v potravinářství nemohl být používán farmaceutický mák. Ale pouze pravý mák, který je pro potravinářské účely,“ doplnil mluvčí.

Pokud na Ministerstvu zemědělství půjde všechno hladce, tak by mělo pančování máku skončit už po novém roce. To má totiž nová vyhláška začít platit.
 

Mák není jedinou potravinou, se kterou se v Česku manipuluje. Regály obchodů přímo překypují jídlem, které se vydává za něco, čím není. Podívejte se na obyvklé triky, kterými nás výrobci a obchodníci často klamou.

Záměna země původu

Oblíbený trik obchodníků je záměna země původu jak u zeleniny, tak u ovoce. Česká zemědělská a potravinářská (ČZPI) v poslední době objevila například italskou petržel, která byla označena jako česká, nebo kukuřice a česnek, který byl ze Španělska, ale na štítku bylo uvedeno Holandsko.

Máslové sušenky bez másla

Ačkoliv mají v názvu označení máslové, Máslové lístky polomačené z Polska žádné máslo neobsahují. Polské sušenky u nás prodává společnost Hamé. "Výrobek má v názvu uvedeno máslové lístky, ve složení na obalu však máslo zcela chybí. Tím název potraviny neodpovídá složení a podle potravinového práva uvádí spotřebitele v omyl," vysvětlil mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.

Chleba zdraží až o tři koruny, koláče o dvě. Neurodilo se obilí

Šunka bez masa

Jak u šunky, tak i u salámů výrobci velmi rádi šidí nejen na celkové váze potraviny, ale i na obsahu masa. V poslední době našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce prohřešek tohoto druhu například u Vysočiny ze Sparu nebo u Vepřové šunky PIKOK z Lidlu.

Místo sýru rostlinný tuk

Pokud máte rádi sýry, měli byste zbystřit a raději zkontrolovat ledničku a přečíst si etikety. V řadě sýrů se totiž mléčný tuk nahrazuje tukem rostlinným. Takový prohřešek, kdy výrobce šidil spotřebitele, odhalila SZPI v prodejnách Globus v Plzni a Pardubicích u Taveného sýru z Domažlic. Stený produkt prodávaly v Plzni i prodejny Tesco a Billa. 

Párky ze zbytků

Říká se, že do párků se dává úplně vše, co ze zvířete při zpracování zbyde. To ale není tak úplně pravda. I u tohoto výrobku existují pravidla. Výrobci do párků velmi rádi přidávají levné, strojem oddělené maso. To ale vyhláška nepovoluje. Mnohdy se také v párku objeví maso z jiného zvířete, které tam podle složení nemá být. Tak tomu bylo například u Debrecínských párků prodávaných v Aši, kde našla SZPI drůbeží maso, které tam ale nemá co dělat.

Kakao bez kakaa

Už ani kakao není co bývalo. Místo lahodného kakaa si můžete do teplého mléka lehce nasypat falšované kakao s přídavkem kakaových slupek.

Podívejte se: Takhle vypadá nové značení pečiva

LEGÁLNĚ ŠIZENÉ POTRAVINY

Podle studie Mendlovy univerzity je Česko popelnicí Evropy. Kromě zákonem postižitelných prohřešků existují ještě legálně šizené potraviny.

Křehčené maso

Nejčastěji najdete na pultech obchodů křehčené ryby, kuřecí nebo krůtí maso. Co to znamená? Maso je přímo napumpované vodou a ta mu dodá na objemu, ale rozhodně ne na chuti. V praxi to pak vypadá tak, že vlastně zaplatíte za zmrzlou vodu v mase.

Čokoláda bez kakaa

Místo kakaových bobů přidávají výrobci do cukrovinek nahnědo obarvený rostlinný tuk. Takovéto pamlsky bývají často mezi těmi, které čokoládu skutečně obsahují a rozlišíte je jen po přečtení etikety. Na tu ale zpravidla potřebujete lupu.

Kečup, který rajčata neviděl, ananasový džus z jablečného moštu, eidam z palmového oleje, to jsou potraviny, které se v českých ledničkách a spížích běžně vyskytují. Proč dávají Češi přednost šizeným potravinám? "Český spotřebitel preferuje cenu před kavlitou. Když byla v Evropě ptačí chřipka a zlevnila kuřata, bylo nejprodávanější maso v ČR kuře. Český spotřebitel je ochotný zdravotně riskovat, jen když má levnější potravinu,“ vysvětlil agrární analytik Pavel Havel.