Osm nejlepších mužů a osm žen zde celé dopoledne bojovalo o medaile, přičemž z vítězství se nakonec radovali Karolina Luchesi z Přerova a Jindřich Ziegelheim z Prahy.

"Já jsem ke kendó přišla v Japonsku, kde jsem původně hrála volejbal. Jednou jsem cestou na trénink míjela tělocvičnu, kde se cvičilo kendó, a byla jsem překvapená, protože jsem to nikdy předtím neviděla. Tak jsem si nechala vysvětlit, proč se ti lidé mlátí po hlavách a řvou u toho, vyzkoušela jsem to, a už jsem u toho zůstala,“ usmívala se vítězná Karolina Luchesi. 

Kendó věnuje osm let, přičemž nejtěžší je na něm podle ní naučit se nepřirozené pohyby a ovládání meče výhradně levou rukou. "Nejnáročnější jsou první dva roky, kdy si člověk musí všechny pohyby zautomatizovat. Během těchto dvou let odpadne velké procento zájemců o tento sport. Ale po dvou letech už je to zábava,“ dodává Karolina Luchesi.

"Kendó se u nás cvičí asi čtyřiadvacet let, věnuje se mu asi čtyři sta lidí, a jeho cílem není ani tak zdokonalení se v bojových technikách s mečem, jako spíše zdokonalení sebe sama,“ říká prezident České federace kendó Tomáš Jelen s tím, že při mistrovství v tomto bojovém umění se hodnotí nejen platné zásahy do částí těla, které jsou kryty speciálními chrániči, ale hlavně bojové nasazení.  "Takže ne každý zásah, který by se nezasvěcenému mohl jevit jako úspěšný, je nakonec ohodnocen rozhodčími,“ přibližuje složité hodnocení Tomáš Jelen.