PŘÍBĚH: Ochrnutá oštěpařka umí malovat ústy a šetří na vozík

Jen díky neuvěřitelné touze žít se dokázala se svým údělem vyrovnat devětačtyřicetiletá Hela Nejedlá z Krnova. A dokonce v sobě ještě objevila netušené umělecké nadání.

Hela byla nadějnou oštěpařkou, ale onemocněla a po komplikovaném zákroku lékařů zcela ochrnula.

"Nejprve jsem ochrnula kvůli lékařům, kteří mi při normálním vyšetření špatně odebrali míšní mok. Ležela jsem tehdy skoro půl roku v nemocnici. Když mě odvezli domů, položili mě na postel a nechali samotnou se dvěma šestiletými dětmi. Nikdo se o mě nestaral. Nedali mi ani vozík, plazila jsem se po koberci, neudržela jsem příbor v ruce, děti mě musely krmit, učila jsem se všechno znovu,“ vzpomíná Hela Nejedlá, které trvalo několik let, než se dala zase dohromady.

Kvůli ochrnutí končetin se naučila malovat ústy. Díky mnohaleté a houževnaté rehabilitaci prstů dnes ovšem maluje i rukama a navíc se věnuje keramice. Její obrazy i keramiku přitom obdivují lidé doslova po celém světě.

V roce 2007 reprezentovala Českou republiku na umělecké abilympiádě v Japonsku, letos vystavuje nejen u nás, ale také v Benátkách, Miláně, či Barceloně.

Prodej jejích obrazů a keramiky je přitom pro Helu Nejedlou jedinou šancí, jak si vydělat peníze na vytoužený elektrický invalidní vozík. Ten nezbytně potřebuje, vzhledem ke své zrakové vadě však na něj podle lékařů nemá nárok.

Musí si jej tedy koupit sama. "Znamená to našetřit asi dvě stě padesát tisíc korun. Tak jsem se rozhodla své obrazy i keramiku prodávat. Před několika dny začala moje prodejní výstava ve Flemmichově vile tady v Krnově. Doufám, že někdy se mi podaří dát ty peníze dohromady,“ usmívá se vždy dobře naladěná Hela Nejedlá.

Dokonce se vrátila ke sportu a spolu se sestrou založily v Krnově oddíl zdravotně postižených sportovců. "I já sama jsem zase začala v rámci možností sportovat, ale vzápětí přišla další rána - skolila mě epilepsie a já jsem znovu skončila doma a nemohoucí,“ říká těžce zkoušená žena.

Do života se vrátila až s nástupem do stacionáře Benjamin, kde v sobě objevila talent malovat a dělat keramiku. "Tehdy jsem konečně pochopila, že i jako vozíčkář můžu normálně žít. Že pokud na to máme sílu, a zdravý optimismus, můžeme i na vozíku dělat všechno,“ dodává Hela Nejedlá.