Za fatální selhání německých orgánů označil v úterý prezident Agrární komory ČR Jan Veleba situaci s dioxiny, které se objevily ve vepřovém masu, které se dováží do Česka z Německa. Veleba to řekl na setkání s novináři v Pardubicích.
"Tato situace bude to mít nepříznivé důsledky pro chovy prasat v Česku. Německý spotřebitel po ztrátě důvěry výrazně omezil spotřebu masa, což bude mít vliv i na české chovy," uvedl Veleba.
ČTĚTE TAKÉ:
DIOXINY: Němci zavírají další chovy. Otrávili se i Češi?
POZOR! Maso s jedovatým dioxinem se dostalo na trh
Žádné oficiální kroky směrem k Německu se podle něho z české strany nekonaly.
"Česko dováží z Německa 17 tisíc tun masa měsíce, což je denně 85 kamionů. Navíc Němci dioxiny míchají do krmiv už od loňského března.
Veleba požaduje kontrolu všech čerstvých potravin, dovážených do České republiky.
Dodal, že se dopisem Agrární komora ČR obrátí na významné české masokombináty a jatka, aby zastavily dovoz masa z Německa i kvůli svému dobrému jménu.
Agrární komora stále trvá na prosazení značení u masa zemí původu. Jedině tak je možné zjistit původ jatečného zvířete a případně dohledat vše potřebné. Co je ale podle Veleby horší, že v současné době, kdy český spotřebitel velmi nelibě vnímá dovozy často nekvalitních potravin, nejsou čeští zemědělci schopni zásobit ze 100 procent trh vepřovým masem.
Za posledních 30 let totiž stavy prasat v ČR neustále klesají, například od roku 1990 se snížily z původních 4790 kusů na 1909 kusů, tedy o víc než 60 procent, z toho prasnic z 311 na 133 kusů. Od roku 2000 poklesla domácí produkce vepřového masa z 396 107 tun na 284 572 tun v roce 2009.
"Ukazuje se tak, že od roku 2008 klesá meziročně výroba vepřového masa o 10 procent. V roce 2011 se pokles zvýší na 15 až 20 procent. A co víc, v tomto roce poklesne soběstačnost ve vepřovém mase pod 50 procent," podotkl Veleba. K 31. březnu 2011 se sníží stavy prasat meziročně o 13 procent, z toho stavy prasnic o 19 procent. V některých regionech je pokles velmi markantní a třeba v kraji Jihočeském se stavy prasat sníží o 25 procent, z toho prasnic o 37 procent. Kraj Olomoucký je na tom s poklesem stavů prasat téměř stejně.
"V Česku vzniknou rozsáhlé regiony bez chovu prasat, české masokombináty budou trpět nedostatkem suroviny a během dvou let tohoto vývoje ztratí svoji výrobní a ekonomickou opodstatněnost 20 až 30 procent masokombinátů. Zaměstnanost ve venkovském prostoru se dál sníží,“ řekl Veleba.
Jelikož spotřebitelé mají zájem nekupovat dovážené maso a zejména ne v současné době německé, obracejí se i jednotlivě na agrární komoru jak mohou v obchodě poznat české maso. Zatímco na německém mase by mělo být v čárovém kódu začáteční trojčíslí 400–440, má číslici 900–919 Rakousko, 858 Slovensko, 590 Polsko a Česká republika je s kódem 859.
"Kód země znamená, že v ní je registrován výrobce. Neznamená to však, že ta země je zemí původu masa," upozornil Veleba. I z těchto důvodů chce AK jednoznačně značit surovinu zemí původu. K legislativní úpravě by musela přistoupit celá EU, pro což ale zatím v žádném případě není jednotná vůle. Krok brzdí především velké agrární země, jako Německo, Francie. V minulosti měly problémy s dioxiny například Belgie či Itálie.
Naproti tomu je poměrně snadné zkontrolovat zemi původu u vajec. Ta totiž mohou mít na obalu uvedeno, že jsou od českého výrobce, ale skutečnost, která může být zcela je jiná, lze odhalit otevřením obalu. "Pokud jsou totiž vejce vyrobena v Polsku nebo jiné zemi, musí to každé z nich mít uvedeno na skořápce, jinak hrozí vysoké pokuty," doplnila Eugenie Línková z AK ČR.
Diskuze
Vstup do diskuze