Antikoncepce v historii? Ženy věřily, že stačí kýchnout si!

Zdroj: isifa.com

Jak se v průběhu tří století změnily naše sexuální návyky, jak je to v současnosti s antikoncepcí a jak se ženy před nechtěným těhotenstvím chránily dřív? Nejen na tyto otázky se snažila odpovědět rozsáhlá studie zabývající se lidskou plodností a sexualitou.

Třicet pět let je hraniční věk, po kterém už je pro ženu obtížnější otěhotnět. To se tak nějak ví. Málokdo ale také ví, že tento fakt je starý už tři sta let a vyvodil se z porodních zvyků předrevolučních francouzských venkovanek. Historik Louis Henry sbíral data o rodičkách ještě v době, kdy neexistovala antikoncepce, a mohl tak vypočítat přirozené plodné období.

Antikoncepce

V 18. století, kdy ještě neexistovala umělá antikoncepce, se ženy snažily těhotenství bránit přirozenými metodami. Nejčastější metodou bylo dlouho kojit a tím omezit schopnost přijít do jiného stavu. Nepřítomnost antikoncepce měla za následek i to, že po šesti či sedmi dětech se u žen objevily zdravotní obtíže, které nakonec vedly k neplodnosti. A pokud si žena chtěla být stoprocentně jistá, že neotěhotní, sexu se zkrátka úplně vyhýbala.

Ženy také věřily, že prevencí proti těhotenství je po sexu kýchnout. Jinou primitivní antikoncepcí bylo strčit si před stykem do pochvy mycí houbu a po něm provést výplach.

V současnosti 99 % styků nevede k těhotenství, protože existuje spousta možností, jak se spolehlivě chránit. Antikoncepci používá 83 % žen, přičemž nejpoužívanější jsou kondomy a pilulky. Pilulky jsou zvlášť oblíbené mezi mladšími ženami, předepsáno je má 22 %. Spíše výjimečně ženy sáhnout po hormonální tělísku nebo si hlídají plodné dny či úplně abstinují.

Související obsah

Každodenní sex je zdravý! Zmírňuje stres a posiluje imunitu

2. 4. 2015

Antikoncepční pilulky znamenaly v sexuálním chováním revoluci, dokazuje to taky fakt, jak rychle se na ně ženy začaly spoléhat. V roce 1966 to bylo 20 %, v roce 1974 už ohromných 70 %. Teprve v druhé polovině devadesátých let se začalo mluvit o rizicích spojených s užíváním hormonální antikoncepce a především o žilní trombóze. Ženy na to slyšely a 12 % z nich přestalo pilulky brát.

Častěji se rodí kluci

Čísla mluví jasně, kluci se rodí častěji než dívky. Tato nerovnováha je způsobena tím, že mužské pohlaví je prokazatelně slabší, než to ženské. Každý rok má průměrný muž, nehledě na věk, o 50 % vyšší šanci, že se nedožije svých dalších narozenin, než žena stejného věku.

A tento nepoměr není jen záležitostí moderní doby. Již v 17. století výzkumník John Graunt podle počtu křtěných dětí vysledoval, že na každých sto dívek připadá navíc sedm chlapců.

Po válkách se rodí více kluků

Na konci války se rodí víc chlapců než dívek. Dokazují to počty narozených v letech 1919, tedy rok po konci 1. světové války, a 1944, tedy těsně před koncem 2. světové války. Tento trend se ale potvrdil i u jiných konfliktů.

Důvod je prostý. Kluci se častěji rodí, když žena otěhotní na začátku menstruačního cyklu, naopak dívky se rodí, pokud žena otěhotní asi dva dny před ovulací. V době války lidé nevěděli, kdy a jestli se zase uvidí, takže se milovali častěji. A byla tak více pravděpodobné, že žena otěhotní ještě předtím, než dosáhne ovulace. Takže čím více sexu, tím spíš se vám narodí kluk.

Související obsah

STUDIE: V jakém věku je muž v sexu nejlepší?

21. 3. 2015

Holky se rodí v době krize

Dokazují to období stresu po živelných pohromách, 11. září v USA nebo finanční krize. Je to dáno tím, že když jsou ženy ve stresu, jsou náchylnější k potratům. A častěji se potratí plod mužského pohlaví, než ženského. Stres je navíc zabijákem sexu, a jak už bylo řečeno, čím méně sexu, tím spíš se vám narodí holka.

NEPŘELÉDNĚTE:

Krevní sraženina v mozku: Antikoncepce málem zabila osmnáctiletou dívku!

Adéla Banášová o loňském potratu: Miminko samo ví, kdy na svět