Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Bitva o Monte Cassino: krví vykoupené vítězství Poláků

Vyročí 1944
Zdroj: TN.cz

18. května 1944 zavlála polská a poté i britská vlajka nad zničeným klášterem Monte Cassino. Spojenci tak udělali významný krok k ovládnutí Itálie.

Němci v první polovině roku 1944 bránili postupu spojenců v Itálii. Bojovali o udržení obranné linie Gustav.

Důležitým opěrným bodem na této linii byl vrcholek Monte Cassino. V jeho okolí byly německé pozice nejpevnější. Bránily cestu údolím řeky Liri, kterým by se spojencům v případě úspěchu otevřela cesta na Řím.

Útoky spojeneckých jednotek začaly 17. ledna. Němečtí parašutisté z elitní 1. divize ale své pozice na 520 metrů vysokém vršku i ve městě Cassino pod ním bez větších potíží uhájili. Útočící Američané naopak utrpěli velké ztráty.

Druhou vlnu útoku vedla novozélandská divize. Při ní také spojenečtí velitelé nařídili bombardování benediktínského kláštera Monte Cassino. Mysleli si, že tam Němci mají radiostanici. Německé jednotky přitom v klášteře vůbec nebyly, nejbližší pozice měly 300 metrů daleko.

Němečtí vojáci dokonce před útokem evakuovali z kláštera cenná umělecká díla. Nákladní auta odvezla přes tisíc knih, ale také dokumenty a obrazy od Leonarda da Vinci nebo Tiziana. Některé skvosty však nebyly jen zachráněny, ale také ukradeny. Třináct děl původem z Monte Cassina se po válce našlo v ukořistěných sbírkách Hermanna Göringa.



V polovině února byl historický klášter v troskách. 15. února na něj stovky amerických bombardérů shodily 430 tun výbušných a zápalných bomb. Byl to největší útok na jednotlivou budovu za celou druhou světovou válku. K tomu se přidalo i dělostřelectvo. Zahynulo 250 mnichů a civilistů, kteří se v klášteře schovávali. Stovky dalších unikly smrti ve sklepích.

17. února obsadili trosky kláštera Němci a zahrnuli je do své obranné linie. Byli si jistí, že pozice udrží měsíce. To se jim také i přes tvrdé útoky dotírajících spojenců dařilo. Parašutisté odrazili další vlny útoků. Proti Němcům bojovali kromě Američanů a Britů také Novozélanďané, Indové, Francouzi, Alžířané nebo Poláci. Proto se krvavá bitva o Cassino někdy nazývá i bitvou mnoha národů.

Právě Poláci sehráli důležitou roli při rozhodujícím útoku, který začal 12. května. Polské jednotky generála Anderse podnikly frontální útok na německé pozice v troskách kláštera. Alžírským a marockým jednotkám se zase povedl obchvat hory. Krvavá bitva se blížila k závěru.

Podívjete se na dokument o bitvě:



Linie Gustav byla prolomena a němečtí parašutisté pochopili, že ji déle neudrží. 17. května dostali od velitele německých sil v Itálii generála Alberta Kesserlinga rozkaz vzdát se.

Následující den, 18. května, tak exiloví Poláci bez boje obsadili trosky vybombardovaného kláštera. Zavlála nad nimi polská vlajka. Spojencům se otevřela cesta na Řím. Poláci, kteří byli ke Cassinu odveleni z africké pouště, však vítězství zaplatili masivními ztrátami.

Bitva o Monte Cassino byla jedna z nejkrvavějších při tažení západních spojenců k srdci Třetí říše. Proti 105 tisícům útočníků stálo 80 tisíc Němců. Čtvrtina z nich padla, spojenci ztratili 12 tisíc mužů.

Monte Cassino se v Polsku stalo symbolem hrdinského boje polských vojáků za vlast. Padlí jsou doma dodnes uctíváni a u kláštera mají i svůj vojenský hřbitov. Je na něm pohřbeno přes tisíc mužů.



Zničený klášter byl na přelomu 50. a 60. let prakticky znovu postaven. Vrátil se prakticky do původní podoby, protože stavaři postupovali podle plánů do té doby poslední rekonstrukce ze 17. století. Peníze na stavbu poskytli hlavně američtí dárci.

 

mad TN.cz