Jezdíte nejkratší trasou? Není vždy tou nejrychlejší

Aktualizováno 05:25, 24. 4. 2009 24. 4. 2009, 00:00

Výrobci navigací zkouší nové postupy, které vypočítávají takzvané „inteligentní“ trasy. Ty jsou založeny na údajích sesbíraných od tisíců řidičů, kteří daným místem projeli.

V pracovním dnech se vyhnete centru města. Víte, že každý pátek odpoledne začíná ve vašem městě nebezpečně houstnout doprava. Dobře už znáte všechny zpomalovací pásy na silnicích kolem vašeho domu, stejně jako špatně seřízené semafory.

Je ale opravdu nutné znát polohu semaforů a to, kolik času strávíme čekáním na to, než se rozsvítí zelená? Je skutečně podstatné, zda zpoždění způsobí semafor nebo kruhový objezd? Dopravní statistici soudí, že ne.

Stačí ale vědět, že objížďka trvá v průměru právě těch devět minut. Tato informace je nejdůležitější pro navigování v autě a nalezení té nejrychlejší trasy.

Následující obrázek ukazuje tři trasy, kterými se dostanete z bodu A do bodu B. Při rychlosti 50 km/h by jízda po kruhovém objezdu trvala 4 minuty, jízda krátkou objížďkou, kde jsou semafory bude trvat 5 minut a nejdelší trasa bez zjevných překážek potrvá 6 minut. Klasická navigace řidiče zřejmě pošle rovně po kruhovém objezdu.

Zdroj: TN.cz

Někdy ale samotná mapa nestačí. Pokud bychom si dali tu práci a změřili skutečné rychlosti tisíců různých vozidel projíždějících těmito cestami, pravděpodobně bychom dospěli k zajímavému zjištění, které demonstruje následující obrázek.

Zdroj: TN.cz

Jak je vidět, na mnoha místech, jako je například kruhový objezd, průměrná rychlost klesla na 20 km/h. V důsledku toho by jízda přímou trasou trvala ve skutečnosti sedm minut namísto domnělých čtyř.

Příklad, kdy zvolíme delší trasu místo kratší

Krátkou objížďku můžete zvládnout za pět minut, pokud máte štěstí – ale cesta může také trvat mnohem déle, pokud jsou proti semafory – a opakované projíždění stejnou trasou ukazuje průměrný cestovní čas devět minut. Pokud byste tohle všechno věděli předem, jistě byste volili dlouhou objížďku, protože se v průměru jedná o nejrychlejší trasu z bodu A do B.

Poučili se i výrobci navigací

Například v TomTomu vyvinuli technologii, která je dnes součástí vybraných mapových podkladů v navigačních zařízeních. Vypočítá nejrychlejší trasu na základě analýzy všech možných cest k cíli a vybere tu, která zabere v průměru nejméně času. Zařízení vypočítá kolik času cesta zabere prostým sečtením všech časů, které zaberou její jednotlivé úseky.

Kolik času ale zabere jízda jednotlivými úseky? Takové počítání už není tak jednoduché, protože závisí na mnoha proměnných. Pokud ovšem jednoduše změříte časy tisíců vozidel na určitém úseku cesty, získáte velmi přesnou představu o tom, za jak dlouho projede stejný úsek jakékoli další vozidlo.

Abyste měli opravdu přesná data, musíte nejen změřit průměrnou rychlost pro každou silnici, ale také pro každý okamžik dne a každý den v týdnu. Naneštěstí jen v Evropě a Spojených státech existuje kolem 80 milionů silnic, takže by tvůrci map museli získání takového množství dat věnovat neskutečné množství času.

Uživatelé sami sbírají data

Se sesbíráním dat ale pomáhají sami koncoví uživatelé. Před pár lety se TomTom začal ptát zákazníků, zda by souhlasili s anonymním sběrem statistických informací o rychlosti svých vozidel. V současnosti to je kolem půl miliardy rychlostních měření denně.

Souhrnná databáze pokrývá dnes již přes 14 miliard kilometrů silnic, což znamená, že rychlost na každé z těchto silnic a cest v Evropě a ve Spojených státech byla změřena více než 1000krát.

Možná nebudete mít štěstí na jedné či dvou křižovatkách, ale v případě dvouhodinové cesty je ve skutečnosti dost obtížné odchýlit se od dlouhodobého průměru. Může za to takzvané inteligentní trasování. Nezapomínejte ani na pravidelné aktualizování mapových podkladů.

atn.cz / adr