Na planetě podobné Zemi prší. Ale kameny

Zdroj: Oficiální zdroj

Planeta Corot-7b, která vešla v širokou známost ve druhé polovině října, má nejspíš vlastní atmosféru. Místo dešťových kapek ale na její povrch dopadají kameny.

Kamenný Corot-7b obíhá kolem hvězdy staré 1,5 miliardy let. Protože se však nachází blízko své živitelky, panují na jejím povrchu velké výkyvy teplot. Na denní části šplhá teplota k 2000 °C, noční strana přitom chladne na -200°C. Teoretické modely předpokládají, že je ekosystém zaplaven lávovým oceánem.

Nově se vědci domnívají, že se díky velkým teplotám, které panují na straně planety přivrácené k její hvězdě, kamenný materiál vypařuje. Vzniká tak plynná atmosféra vytvořená doslova z kamenů.

Když se toto uskupení pohne, jednotlivé složky plynných látek kondenzují a prší jako pevný materiál zpět do lávových oceánů, ze kterých vzešly.

Corot-7 je tak blízko své hvězdě, že je k ní gravitačně přivázán zcela stejně jako Měsíc k Zemi. Ukazuje proto svému "slunci" pouze jedinou tvář, která se velmi zahřívá. Druhá ve večném stínu je naopak zmrzlá na kost.

Atmosféra Corotu-7b nicméně neobsahuje žádné ze složek jako ta pozemská. Vodní páru, dusík, ani oxid uhličitý v ní nenajdeme. Zato je v ní sodík, oxid křemičitý a také kyslík.

Podívejte se na digitalizované přiblížení oblasti v souhvězdí Jednorožce, ve které obíhá kolem daleké hvězdy planeta s materiálovým složením velmi podobným naší Zemi:

Kde se vzal kyslík na nejspíš zcela mrtvé planetě, když Zemi jeho vytvoření trvalo 2,4 miliardy let? Jde o pozůstatek z "vypařených" kamenů. V nich je kyslíku dost a dost.

Podivná atmosféra na Corotu-7b má své specifické počasí. "Pokud jdete výše a výše, atmosféra se ochlazuje a vy v ní nacházíte jiné typy oblázků. Je to podobné, jako na Zemi, kde je atmosféra protknuta různým skupenství vody," domnívá se odborník na exoplanety Bruce Fegley.

Jinými slovy to znamená, že se s měnící se výškou různí také druhy "kamenných" mraků, ze kterých prší odlišné typy oblázků.

Atmosféra na Corotu-7b pochopitelně není dýchatelná, ale zcela jistě je překrásná, jsou přesvědčeni vědci.   

Astronomové do dneška nalezli téměř 400 extra-solárních planet. Většina z nich však nabývá velikosti Jupitera, přičemž jde o plynné giganty, které se otáčejí poblíž své mateřské hvězdy. Jsou asi 1300krát objemnější než Země a jejich hmotnost je přibližně 300krát větší.

Corot-7b v souhvězdí Jednorožce je na druhou stranu dvakrát větší než Země a pouze pětinásobně těžší.