USA se jen těsně vyhnuly atomovému armageddonu – pětkrát!

V době studené války se Američané báli ruských jaderných hlavic jako ničeho jiného. Ale opravdové atomové nebezpečí hrozilo odjinud…

O nukleárních incidentech se nikdy moc nemluvilo. Je to pochopitelné, přece se nebudou občané děsit nebezpečím, které je opravdu ohrožuje – na rozdíl od zajištěných ruských hlavic. V USA došlo k desítkám nebezpečných incidentů s vojenským atomovým materiálem; většinou dostávají záhadné kódové názvy jako Broken Arrow nebo Nucflash. Pět incidentů ale bylo výrazně nebezpečnějších než ty ostatní…

Broken Arrow 1950, Travis Air Force Base

V průběhu Korejské války USA zvažovaly, že proti asijskému protivníkovi použijí jaderné zbraně. V srpnu 1950 se vydalo deset létajících superpevností B-29 ze základny Fairfield-Suisun v Kalifornii na dlouhý let směrem k ostrovu Guam. Každý z letounů nesl atomovou bombu typu 4 – tedy pumu dvakrát tak silnou jako ta, která dopadla na Hirošimu.

Krátce po vzletu nahlásil jeden z bombardérů poruchu motoru. Na jeho palubě se v tu dobu nacházel generál Robert Travis. Ten nařídil letounu okamžitě přistát, ale pak se ukázalo že porouchaný není jen motor, ale i podvozek. Pilot se pokusil o nouzové přistání. Obrovský bombardér těžce dosedl do severozápadního rohu základny – během přistání se však vznítil. Požár připravil o život 12 z 20osob na palubě, včetně generála Travise. Ale co hůř – oheň vznítil i konvenční výbušniny, které jsou součástí atomové bomby. Když explodovalo těchto 2500 kilogramů, připadali si vojáci na základně jako v pekle. Naštěstí neexplodovala jaderná nálož – ale i tam zemřelo dalších 7 osob.

Podívejte se, jak vypadá bombardér B-52:

Letectvo veřejnosti o incidentu zalhalo; oficiální verze pro média zněla: “letoun bez munice a výbušnin se zřítil při cvičném letu.“ O pár měsíců později bylo letiště přejmenované po generálu Travisovi. Právě po tomto incidentu byl zaveden kód Broken Arrow (zlomený šíp) – označuje jadernou havárii, která by neměla způsobit atomovou válku.

Fadded Giant 1966, reaktor Fermi1

“Málem jsme přišli o Detroit!“ zní proslavená věta z tohoto incidentu. Vojenský reaktor Fermi 1 byl jeden z nejstarších v USA. Když ho stavěli, ještě se toho o jaderné reakci moc nevědělo, navíc byl budován ve spěchu. Proto na něm bylo řádově víc chyb, než by prošlo dnes. Konstruktéři o problémech dobře věděli a snažili se je napravovat – ale tak, aby o tom nevěděli jejich nadřízení. Při opravě chladícího systému na jaře 1966 došlo k úniku chladící kapaliny a reaktor se přehřál.

Rozžhavená hmota začala tavit vše kolem: přístroje, zařízení a dokonce i podlahu. Vědci se tehdy dokonce báli, že se reaktor propálí až do zemského jádra. Situace byla nazvána kódem Faded Giant (mizící obr) – označuje nukleární incident, v němž se neobjevují zbraně.

Broken Arrow 1958 – Tybee Island

Někde v moři u Tybee Islandu v Georgii leží dodnes vodíková bomba. Několik metrů pod nánosem hlíny tam odpočívá už půl století. Jak se tam dostala? Roku 1958 se bombardér B-47 Stratojet srazil při tréninku s jiným letounem. Bombardér nesl lehkou vodíkovou pumu typu 15 – tři metry dlouhou zbraň naplněnou 200 kilogramy obohaceného uranu a vysoce explozivní výbušniny. Posádce poškozeného letounu nezbývalo nic jiného, než se atomové bomby zbavit – jinak by letadlo nebylo schopné přistát. Bomba zapadlo do vln oceánu a od té doby ji nikdo nikdy neviděl.

Dodnes se neví, co přesně v ní bylo. Letectvo sice oficiálně tvrdí, že v ní nebyla radioaktivní nálož, ale jiné zprávy říkají opak. Námořnictvo i letectvo už podnikly několik pokusů o její nalezení, ale vždy marně…

Faded Giant 1961 – Idaho Falls

O nehodě v Idaho Falls se toho ví jen málo - a to přesto, že se jednalo o jednu z nejhorších jaderných havárií v USA. V noci na 3. ledna 1961 se v experimentálním jaderném reaktoru SL-1 rozezvučely poplašné sirény. Na místo okamžitě dorazily záchranářské týmy, ale nemohly se k reaktoru dostat – hladina radiace byla příliš vysoká. Když se jim to podařilo, našli dvě oběti; tato těla byla i po smrti tak radioaktivní, že je museli pohřbít do speciálních cementových sarkofágů. To nejhorší ale na záchranáře teprve čekalo…

Podívejte se, jak vypadal jaderný výchuch nad HIrošimou:

Do hlavní kontrolní místnosti se dostali teprve po několika dnech. Našli tam třetího operátora – byl doslova spečený s tyčí, která mu pronikala tělem. Co se v reaktoru přihodilo? Někdo z obsluhy udělal zřejmě chybu, když vytáhl jedinou kontrolní tyč příliš vysoko a reakce se okamžitě proměnila v kritickou. Naštěstí síla výsledné exploze zastavila jadernou reakci…

Téměř Nucflash 1979, Norad

Norad je přezdívka Vrchního velitelství protivzdušné obrany. Norad v 80. letech prováděl často simulace sovětských nukleárních útoků. Při jednom z těchto cvičení se údaje dostaly ven z uzavřeného počítačového systému. Na monitorech nic netušící obsluhy se z ničeho nic objevily informace, že na USA míří desítky ruských jaderných zbraní. Do vzduchu vzlétly desítky pohotovostních letounů, které měly ruské střely odhalit. Vzlétl i prezidentův boeing – ale bez prezidenta, toho se nepodařilo sehnat… Řešil se poslední problém: odpálit na SSSR americký jaderná arzenál? Čekalo se už jen potvrzení radarů, že se sovětské střely blíží…

Satelity ani radary však žádné nepřátelské neodhalily. Poplach byl tedy zrušen a svět tentokrát nezanikl… Výrazem Nucflash se označuje výchuch jaderné hlavice.