Češi ve vesmíru: bylo jich víc, než myslíte

Vladimír Remek je nejslavnějším, ale rozhodně ne jediným Čechem, který se podíval do vesmíru.

V kosmu se ocitli nejméně další tři muži s českými kořeny. Velvyslanec USA Norman Eisen nedávno připomněl, že tři astronauti NASA měli československé či české kořeny. Jednalo se o Jima Lovella, Eugene Cernana a Johna Blahu. Ale ani to ještě není všechno, stopy českých rukou jsou ve vesmíru vidět velmi dobře i na spoustě předmětů.

Češi začali do vesmíru nakukovat hned po startu první družice Sputnik, tedy v říjnu 1957. Se samotným letem sice neměli nic společného, ale o to intenzivněji se vrhli do zkoumání signálů, které družice vysílala. Zapojit se do spolupráce nebylo však nic snadného – Sovětský svaz si dohled nad družicemi velmi žárlivě střežil. Paradoxně bylo snazší získat informace zpoza „Železné opony“, než od vlastních spojenců.

Situace se zlepšila až v 60. letech, kdy byla založen mezinárodní program Interkosmos. Slovo „mezinárodní“ však musíme brát s notnou nadsázkou, jednalo se pochopitelně jen o spolupráci socialistických zemí. Kromě vyspělých států Evropy v něm byly zahrnuté například i Vietnam nebo Mongolsko. Spolupráce byla podepsána v roce 1968.

Díky tomu se objevil další paradox -.vůbec první družice s československými přístroji na palubě vyletěla do kosmu krátce poté, co bylo Československo okupováno sovětským svazem– v říjnu 1969. Družice Interkosmos 1 nesla několik českých přístrojů, stejně jako o rok později Interkosmos 4. Od té doby se dostaly české přístroje na paluby více než třiceti sovětských družic. Nejčastěji jsme vyráběli zařízení pro zkoumání mikrometeoritů a také sluneční fotometry.

Naše vlastní družice

Postupem času se ukázalo, že české výrobky jsou natolik kvalitní a nápadité, že by si Češi zasloužili vlastní družici. A tak vznikl na konci 70. let Magion – družice, která byla vytvořena pro zkoumání magnetosféry a ionosféry. Podle toho také získala svůj název. Tato družice byla unikátní v to, že do kosmu letěla jako tzv. subdružice. To znamená, že v raketě letěla s větším sovětským satelitem Interkosmos 18. Nevzhledná družice ve tvaru krabice od bot se stala v Československu velmi populární; její název dostal i dobový pořad pro děti. Logicky následovaly další satelity se stejným názvem – Magion 2 a Magion 3.

Čech ve vzduchoprázdnu

Vrcholem našeho kosmického výzkumu byl pochopitelně let Vladimíra Remka. Jeho let z března roku1978 se stal nejen největším úspěchem českého vesmírného výzkumu, ale také komunistické propagandy. Vladimír Remek byl pak vždy zobrazován po boku Jurije Gagarina.

Do vesmíru bez komunistů

Vesmírný výzkum pokračoval i po pádu komunistického impéria. Ale i nadále především ve spolupráci s Rusy. Družice Magion 4 a Magion 5 z let 1994 a 1995 přinesly vědcům řadu cenných poznatků. Díky vstupu do evropských i mezinárodních struktur se Čechům otevřela vrátka do řady dalších organizací, které se věnují zkoumání vesmíru, zejména NASA a ESA.

A co budoucnost? Nehořlavý krtek a komerce

Že by se do vesmíru v brzké době dostal nějaký český kosmonaut klasického typu, to se nedá očekávat. Druhým českým kosmonautem po Vladimíru Remkovi se stane Krteček. Legenda českého animovaného filmu z pera kreslíře Zdeňka Milera poletí do vesmíru jako maskot astronauta Andrewa Feustela při posledním letu raketoplánu Endeavour.

Feustelova manželka má české kořeny, proto si astronaut zvolil právě tento symbol. "Krteček je vyroben z mikroveluru. To je laicky řečeno málo chlupatý plyš, který má délku vlasu kolem jednoho milimetru. Na výšivku jsou použity standardní silonové nitě. Vycpávka je z materiálu, který najdete jako výplň například v bundách nebo spacích pytlech," uvedl Blahoslav Dobeš, obchodní ředitel družstva Moravská ústředna Brno, které postavičku vyrobilo.

Zdroj: Oficiální zdroj

Astronaut Feustel si vzal věci připomínající Česko do vesmíru už při své minulé návštěvě, při svém minulém letu vezl v raketoplánu Atlantis českou vlajku a Nerudovy písně kosmické. Do Česka pak slavnou sbírku v srpnu 2009 osobně přivezl a věnoval je Astronomickému ústavu AV. Nerudovy básně dokonce zazněly v anglickém překladu na palubě raketoplánu.

Do vesmíru ale možná docela brzy nakouknou i neplyšoví Češi. Mezi zájemci o soukromý výlet do vesmíru jsou totiž čtyři Češi. Řekla to v rozhovoru pro agenturu Mediafax Carolyn Wincerová, zástupkyně společnosti Virgin Galactic. Tato společnost se chystá provozovat lety na suborbitální výšku, kde pasažéři mohou zakusit stav beztíže. Letenka do vesmíru stojí 200 000 dolarů (3,8 milionu korun). I přes vysokoucenu o cestu do vesmíru projevilo zájem již několik desítek tisíc lidí, na čtyři stovkymužů a žen ze 45 zemí si koupilo letenku nebo na ni zaplatilo zálohu.

A kdy se tímto způsob Češi do kosmu podívají poprvé? Kdoví… "Vývoj letounů pro vesmírnou turistiku trval déle, než se předpokládalo, tak tomu však bývá v případě každé podstatné novinky," řekla Wincerová ke zpoždění v plánovaných termínech letů. Původně chtěla Virgin Galactic létat s pasažéry už letos. Podle odhadů Wincerové vyšle první pasažéry do vesmíru za dva roky…