Kde vzala Korea jadernou bombu?

V pondělí 25. května šokovala komunistická Korea svět – odpálila pokusnou jadernou bombu.

Severní Korea patří k nejchudším zemím světa. Přesto platí tisíce vědců, aby pracovali na jaderné zbrani. Know-how pochází ze Sovětského svazu a Pákistánu.

Vyrobit jadernou zbraň není nic těžkého. Nejobtížnější je obstarat si dostatek toho správného radioaktivního materiálu. Ideální jsou na ni plutonium nebo uran-235. Korejský režim sháněl za uplynulých 40 let oba materiály. První pokusný výbuch severokorejské jaderné zbraně byl hlášen už 9. října 2006, kdy komunistická armáda odpálila pod zemí cvičnou hlavici. Tehdy ještě někteří experti tvrdili, že Korejci blufovali a pod zemí odpálili jen velké množství konvenčních výbušnin.

Jaderná velmoc jménem Korea

Po 25. květnu už se pochybovat nedá – Severní Korea se definitivně zařadila mezi jaderné velmoci. Odpálená nálož měla sílu mezi deseti a 20 kilotunami, byla tedy přibližně stejně silná jako pumy, které dopadly na Hirošimu a Nagasaki. Podle amerických expertů na výrobě tak silné výbušniny muselo pracovat nejméně 3000 vědců.

Technologie bomby pochází z více zemí. Korejci se jaderné zbraně pokoušeli získat už v době Studené války, zejména ze Sovětského svazu. Právě tam studovala spousta korejských vědců. Už v šedesátých letech byly na studijní pobyty posílány stovky inženýrů do Moskvy a především do městečka Dubna, kde probíhal ruský jaderný výzkum. Už v 60. letech postavili Rusové v Koreji první pokusný jaderný reaktor. Byl sice poměrně malý, ale pět megawattů výkonu tehdy chudé zemi bohatě stačilo. V průběhu 90. let začaly západní rozvědky hlásit, že Korea z reaktoru získává plutonium. Mělo stačit přibližně na šest až osm jaderných hlavic. Roku 1994 došlo k velké roztržce mezi korejským režimem a mezinárodní agenturou IAEA, která atomové reaktory kontroluje.

Obohacený uran – náš cíl

Současně s pokusy získat plutonium spustila Korea program k obohacení uranu. K tomu je potřeba obyčejný uran, který se z 99 procent skládá z uranu-238 a jen 0,7 procent tvoří uran-235, z něhož se dělají jaderné zbraně. Aby se od sebe izotopy oddělily, je třeba stovek precizních odstředivek. Jedná se o natolik pokročilou a složitou technologii, že ji komunisté nebyli schopni sami vyrobit. Proto si ji obstarali už hotovou, a to z Pákistánu. Tamní vědec Abdul Kádir Chán dodal jadernou technologii více zemím, tak proč by nepomohl Severní Koreji – když dobře zaplatí. Poprve do izolované země odcestoval už roku 1992, pak se tam pravidelně vracel. Program tehdy pomohl nejen Korejcům, ale i po moci toužícímu Pákistánu. Rival Indie za dodávku jaderného know-how dostal plány k vynikajícím korejským raketám středního doletu Nodong, které mohou nést jaderné hlavice.

Důkazů o pokusech obohatit uran by se našlo dost a dost. Ten nejznámější se stal roku 2003, kdy si bdělý německý celník všiml podivné zásilky, která z jeho rodné země směřovala na korejský poloostrov. Po rozbalení v ní úředníci našli 200 hliníkových trubic, které se na plynové odstředivky.

Podle západních rozvědek se na korejském jaderném programu podíleli i experti z Íránu – také výměnou za Kim Čong Ilovy rakety. Spojené státy přišly před rokem s důkazy, že Korejcům pomohla i Sýrie.

K čemu ty bomby?

Nač vlastně Korea jaderné zbraně potřebuje? To je otázka, na kterou nemají odpověď ani experti. Nejpravděpodobnější příčinou je vydírání. Komunistický dinosaur je v naprosté izolaci a zejména embargo Spojených států ho ekonomicky i sociálně ničí. Jadernou zbraní chce Američanům a Japoncům dokázat, že je státem, který jim může způsobit spoustu problémů…

Jak silné jsou jaderné arzenály současných velmocí?