Libyjská armáda: vojsko, které usnulo v 80. letech 20. století

V Libyji propukla klasická občanská válka. Kdo zde proti komu stojí? A jaké zbraně obě strany používají?

Libyjská armáda je poměrně malá, v současné době má asi 120 tisíc vojáků. Její základy sahají do doby bitvy o Tobruk za II. světové války. Tehdy Britové potřebovali doplnit stavy své armády, a proto vycvičili a vyzbrojili i několik kmenů libyjských Arabů. Poté, co země získala samostatnost, stali se právě tito muži páteří zdejšího vojska.

Počty

Celou libyjskou armádu tvoří 120 tisíc vojáků. ale reálný stav je mnohem nižší. Od doby, kdy povstali rebelové na východě země, spousta vojáků dezertovala, takže dnes má Kaddáfí k dispozici zřejmě asi jen 50 tisíc vojáků. Ti mají kolem 800 tanků, 120 průzkumných vozidel, 1000 obrněných transportérů, 2400 děl a 500 minometů. Dalších 8000 muřů má loďstvo, které se skládá ze dvou ponorek,3 větších a 16 menších plavidel. A co letectvo? Oficiální údaje tvrdí, že ho tvoří 394 letounů - z toho 187 stíhaček, 180 bitevníků a sedm bomabardérů. 

Výzbroj

Přestože je libyjská armáda ozbrojená až po zuby, nedá se říci, že by byla nebezpečná. Naprostá většina výbavy totiž pochází ještě z dob Studené války, kdy byl režim plukovníka Muammara Kaddáfího podporován ze Sovětského svazu. Dobře je to vidět především na jejich tankovém vojsku. To je sice tvořeno 2500 tanky, ale většinou jsou to modely T-54 a T-55. Opravdu bojeschopných je jich jen 800, zbytek slouží na náhradní díly. Pokud se vám zdá, že jste o nich četli především v historických knihách, máte pravdu; opravdu vznikly už ve 40. a 50. letech 20. století. Moderních modernizovaných tanků T-72 má Libye jen hrstku, ale jsou zcela klíčové. Ten, kdo se jich v občanské válce dokáže zmocnit (a zajistí pro ně pohonné hmoty), má v podstatě vyhráno – v zemi není síly, která by se těmto špičkovým ruským obrněncům dokázala vyrovnat.

Co se týká menších zbraní, tak Libyjci disponují především klasickou blízkovýchodní zbraní – útočnými puškami AK-47 neboli kalašnikov. Elitní jednotky však mají také velké množství krátkých pušek P-90 vyrobených v Belgii.

Letectvo. Jaké letectvo?

Libyjcům spadlo letectvo doslova do náručí. Když se ještě snažili zemi ovlivňovat Američané a Britové, tak v 70. letech 20. století vybudovali řadu na tu dobu moderních letišť. Poté, co se stáhli, zůstaly plně vybavené základny Libyjcům. Největší leteckou základnou v zemi je Okba Ben Nafi – strategické místo, o které se určitě bude bojovat, leží jen 10 kilometrů od Tripolisu. Kvalita libyjských letounů je stejně jako u pozemních zbraní nedostatečná.

V osmdesátých letech ještě představovaly bombardéry Tu-22 a stíhačky MiG-19 hrozbu, dnes však pro moderní stroje velké riziko neznamenají. O stíhačkách MiG-17, které poprvé vzlétly v 50. letech 20. století ani nemluvě…

Lodě se zatřenou rudou hvězdou

Všechny větší lodě libyjského válečného námořnictva jsou vyrobené v Sovětském svazu. Dvě fregaty třídy Koni jsou specializované na lov ponorek, dvě korvety typu Nanučka pocházející ze 70. let 20. století už bojují také spíš s rzí, než s nepřáteli… Nejmodernější jsou libyjské rychlé útočné čluny, které mohou v konfliktu zabít spousty lidí. Jsou velmi pohyblivé, mohou se pohybovat i po řekách a mají silnou výzbroj. Zapomenout nemůžeme ani na dvě ponorky s dieselovým pohonem.

Legie

Kromě klasické armády má Libye ještě několik speciálních vojenských složek. Nejobávanější je Pan Africká legie, fanaticky oddaná Kaddáfímu. Je sice malá, má pouhých 7000 mužů, ale jde z ní strach. Všichni její členové jsou žoldnéři a vůbec nepocházejí z Libye. Je jim tedy úplně jedno, za jaké ideály bojují – jen když dostanou pořádný plat. A protože Kaddáfí platí velmi dobře, žoldáci mu projevují opravdovou věrnost. Žoldáci pocházejí z nejrůznějších afrických zemí – od Sudánu, přes Egypt až po Mali. Osvědčili se v řadě konfliktů už od 80. let 20. století.

Podle vojenských expertů jsou však žoldnéři v opravdovém boji nevyužitelní - hodí se maximálně tak při potlačování špatně vycvičených povstalců.

Ženy na kždém kroku

V libyjské armádě je nadprůměrný počet žen. Tvoří nejen elitní Kaddáfího ochranku, ale také jsou v řadových oddlílech. Kaddáfí je velkým příznivcem emancipace a dokázal ženským vojačkám vybudovat dokonce i vlastní vojenskou školu.