Připomeňme si vánoční zvyky našich babiček

Vánoce jsou svátky rodinné pohody, klidu a času, kdy se sejde celá rodina u štědrovečerní večeře, rozbalování dárků pod rozsvíceným stromečkem a plné radosti.

V Česku je za vrchol Vánoc považován Štědrý den, 24. prosinec, do Vánoc je někdy zahrnována i doba adventní, která Vánocům předchází. K těmto svátkům se váže zřejmě nejvíce zvyků a pověr. Tradiční vánoční zvyky se předávaly z generace na generaci a v dnešní době většina z nich již nemá původní podobu. Jsou přizpůsobené modernímu světu a tím vznikají novodobé tradice postavené na starých základech.

Pojďme si připomenout některé staré vánoční zvyky

Lití olova

Mezi nejznámější patří například lité olova, kdy olověné kuličky snadno zakoupíte v prodejnách rybářských potřeb. Roztavíte je na starší ocelové lžíci, či naběračce nad otevřeným plamenem (stačí i svíčka). Připravte si nádobu se studenou vodou a po roztavení olovo vlijte do vody. Lžíci s olovem dejte těsně nad vodní hladinu, nesmíte lít z výšky! Po chvilce olovo zchladne, můžete je tedy vyjmout a začít s věštěním – jen pozor na křehkost olova, polámané tvary se k věštění nehodí. Svůj odlitek si musí každý zhotovit sám a při jeho tavení a lití myslet na svá přání či trápení.

Šupiny

S tímto zvykem se můžete setkat i v současnosti, kdy někteří lidé dávají pod talíře se štědrovečerní večeří několik kapřích šupin. Mají tak přinést všem po celý rok dostatek peněz.

Věštby s ořechy

Věštilo se i pomocí ořechů. Kdo první našel v ořechu tmavé jádro, toho prý čekala brzká smrt. Nebo se vybraly tři ořechy, odstranila se jádra, do jednoho se dala hlína, do druhého chleba a do třetího mince. Skořápky se slepily k sobě a daly se mezi ostatní ořechy. O půlnoci si každý vybíral z mísy. Kdo se trefil na ořech s hlínou, čekala ho chudoba, ořech s mincí znamenal hojnost a ořech s chlebem znamenal spokojenost.

Pouštění lodiček z ořechů

Připravte si lavor s vodou a staré vánoční svíčky. Rozpulte několik vlašských ořechů a do prázdných polovin jejich skořápek připevněte nakapaným voskem po jednom úlomku vánoční svíčky. Svíčky lámejte na kousky cca 2,5 cm dlouhé. Příliš dlouhé svíčky by převrhly skořápku. Lodičky se zapálenými svíčkami se nechají plout po vodě. Majitele lodičky, která vydrží nejdéle svítit a nepotopí se, čeká dlouhý a šťastný život. Pokud se lodička drží při kraji nádoby, její majitel se bude celý rok držet doma. Jestliže lodička pluje ke středu nádoby, vydá se do světa.

Jmelí

Odedávna lidé věřili, že jmelí ztělesňuje živoucího ducha a je symbolem života a ochranným talismanem. Přikládá se mu moc vyvolat, nebo udržet svazek mezi partnery. Jmelí zavěšené nad štědrovečerní tabulí přinese štěstí a splní jeho přání, pokud ho zašeptá do první zapálené svíčky na vánočním stromečku. Jmelí má prý i moc ochránit před čarodějnicemi a zlými duchy. Čím více kuliček na něm najdete, tím více štěstí vás v příštím roce čeká. A jmelí by mělo být věnováno jinou osobou.

Krájení jablka

Po štědrovečerní večeři se nožem přepůlí jablko. Řez veďte kolmo ke stopce. Obě poloviny se všem okolo stolu ukážou a záleží na tom, jaký tvar má vnitřní část s jádry. Pokud vypadá jako pěti, nebo vícecípá hvězda, sejdou se všichni za rok ve zdraví. Pokud má tvar kříže, je čtyřcípá, pak někdo z přítomných těžce onemocní, nebo zemře. Tohoto zvyku se není třeba bát. Vybírejte zdravé, velké jablko.

Házení střevíce

Během štědrého dne se díky hozením střevíce mohou svobodné dívky dozvědět, zda se v příštím roce vdají. Dívka hází střevícem přes hlavu. Jestliže dopadne patou ke dveřím, zůstane i nadále doma. Pokud ale bota zamíří špičkou ze dveří ven, čekají ji někde venku nápadník, který si ji vezme.

Každá doba má své a záleží jen na nás, jaké ty Vánoce budou. Není potřeba se stresovat tím, co jsme nestihly, jen abychom měly pocit, že teď je to ono. Většina z nás dodržuje některé zvyky a ani si to neuvědomuje. Hlavně se vyvarujte stresu a prožijte příjemné vánoční svátky naplno.

A nezapomeňte - od štědrovečerní večeře se nevstává!