Jak se žije v raketovém jaderném silu bez oken

Co se dá dělat s nepoužívaným jaderným silem? Co třeba zařídit si v něm byt?

Zní to jako z nějakého apokalyptického filmu: do domu vám vedou šest metrů široká a 47 tun těžká vrata schopná odolat jakékoliv explozi, obývák byl dříve místností, odkud se odpalovaly rakety. A ve vaší garáži stávaly dřív tanky…

Přesně takhle dnes bydlí rodina Pedenových. Ed Peden si vysloužilé silo koupil v roce 1982, kdy na ně náhodou narazil. Soustava se tehdy už 10 let nepoužívala, takže většina tunelů byla zaplavených vodou. Pan Peden neváhal a 34 akrů trávy a 930 metrů čtverečních podzemních prostor hned koupil. Zaplatil za ně pouhých 48 tisíc dolarů (milion korun).

Podzemní bunkry a sila jsou postavené tak, aby vydržely přímý zásah jadernou hlavicí. V silu pana Pedena stával v letech 1961 - 1965 také raketa s jadernou hlavicí. A nebyla to jen tak ledasjaká raketa. Jednalo se o mezikontinentální střelu Atlas E, která nesla čtyřmegatunovou jadernou hlavici. Dnes je na místě, kde raketa ležela, garáž. Místo zbraně schopné srovnat Prahu se zemí v ní stojí obyčejný traktor a menší karavan.

Největším problémem tak velkého domu je, že máte kamkoliv hrozně daleko. Třeba z garáže do obýváku vede 40 metrů dlouhý tunel. U vchodu do obýváku stojí kontrolní panel, kterým se ovládají dveře – dříve se z něj měly odpalovat jaderné střely.

V obytné části přeměnil Peden místnosti pro personál na příjemné (a do jisté míry i útulné) pokoje. Vznikly zde dvě kuchyně pro jeho manželku, manželská ložnice a dva pokoje pro jeho dcery. Ty v bunkru vyrostly, strávily zde celé mládí, ale dnes už obě studují na univerzitách a z rodného bunkru nadobro odešly. Všechny pokoje Peden rád ukazuje hostům i platícím návštěvám s výjimkou ložnice. Pravá paní bunkru, paní Pedenová, o tom rozhodla už v roce 1983.

Z místnosti, kde se scházelo velení základny, udělal pan Peden místo k meditaci.“Myslím, že je to skvělý způsob, jak odlehčit vojenskou minulost tohoto místa,“ vysvětluje. Nejkrásnější místností bunkru je jídelna. Dříve zde stály dieselové agregáty, dnes zde rodina majitele obědvá a večeří. Je ozdobená svícny, bohatě zdobená barevnými závěsy a drapériemi. Právě tady se Pedenovi setkávají s přáteli.

V celém domě není jediné okno. Proto pan Peden nad pozemkem postavil dřevěnou chatku, kam se chodí nadýchat čerstvého vzduchu a občas se tam i opaluje.