Bioshock 2: cesta na mořské dno je zábavná i podruhé

Už podruhé se mohou hráči vypravit do podmořského města Rapture, které mělo být rájem, ale změnilo se v peklo.

Jedno známé přísloví říká, že se nemá vstupovat dvakrát do té samé řeky. To platí i u počítačových her. Vývojáři z 2K si sice vzali tuto poučku k srdci, ale v případě druhého Bioshocku jen částečně. Fanoušci prvního dílu tak budou hned doma, i když i na ně samozřejmě čekají i nějaké ty novinky. Ale už to zkrátka není takové zjevení jako v případě Bioshocku prvního, který ve své době působil jako zjevení.

I druhý díl se odehrává ve fiktivním podmořském městě Rapture. Od událostí prvního dílu ale uplynulo pěkných pár let a metropole na mořském dně je tak ještě zchátralejší než při první návštěvě. Nemluvě o tom, že obyvatelé města jsou ještě zdegenerovanější a agresivní jako dítě, kterému držíte před nosem lízátko, ale odmítáte mu ho dát.

Změnil se i hlavní hrdina. Po člověčím gerojovi, který se snažil z Rapture prostřílet zpátky na mořskou hladinu přichází Velký taťka ve skafandru kynoucí na pozdrav obřím vrtákem. A protože k Big Daddymu patří jako doprovod malá sestra, která kolem něj hopká a sbírá materiál na upgrady, není ani hlavní hrdina žádnou výjimkou.

Problém je jen v tom, že ta vaše malá sestřička už není úplně děcko a navíc vám ji ukradla doktorka Sophia Lamb, která by z ní ráda měla jakousi dokonalou vládkyni podmořského města, která bude konat v zájmu všeobecného dobra. A vy se tak vydáváte na rodinné setkání po letech, které ale rozhodně neskončí pohodou u slavnostního oběda.

Druhý Bioshock opět sází na kombinaci klasických zbraní s takzvanými plasmidy, které jsou poznávacím znamením této série. Plasmidy umožňují hrdinovi nepřátele podpálit, zmrazit nebo třeba zhypnotizovat a donutit je tak, že se postřílí navzájem, zatímco vy jim z bezpečné vzdálenosti fandíte.

Zatímco v prvním dílu byly plasmidy jen jakýmsi doplňkem zbrojního arsenálu, ve dvojce už jsou plnohodnotnou složkou vašeho arsenálu a není problém nepřátele odpravit jen jimi. Samozřejmě tedy v případě, že máte dostatek látky Eve, bez které jsou vám plasmidy platné asi stejně jako mrtvole vyhřívaná rakev.

Plasmidů samozřejmě od minule přibylo, ale problém je v tom, že pokud nejste větší experimentátoři, vystačítě s klasickou kombinací oheň-blesk-mráz a na hypnotizování nepřátel nebo bezpečnostních kamer se vykašlete a raději je zblízka pozdravíte výstřelem z brokovnice. To zbrojní arsenál nabízí větší pestrost a to, jakou zbraň si vyupgradujete je jen na vás a vašem herním stylu.

Milovníci kontaktních sportů tak jako první vylepší brokovnici, snipeři zase pořádně vyšperkují metač harpun. Každá zbraň má navíc tři různé druhy munice, které fungují rozdílně proti různým nepřátelům. Ti se od minula moc nezměnili a až na přerostlé svalovce, co po vás házejí všechno, co je po ruce a na nebezpečné Big Sisters je ansámbl stejný jako posledně.

V čem Bioshock 2 exceluje je atmosféra a vzhled Rapture. Město je totiž zchátralejší a tím pádem i depresivnější než kdy dřív. A při svých toulkách potkáte mrtvoly připíchané na zdech, oběšence i stěny pokryté nápisy šílenců. Kontrast toho, jak by město mělo vypadat a jak vypadá ve skutečnosti, je silný zejména v pasáži, kdy si nakrátko nasadíte „růžové brýle“ a hromady sutin se změní v honosné taneční sály.

Hře se bohužel nevyhnulo i několik neduhů. Munici i lékárničky tak například musíte pořád sbírat otrocky ručně, nepřátelé se občas chovají podivně a co je hlavní – těch novinek je prostě málo. A ty, co tady jsou jako třeba podvodní pasáže, jsou prostě nevyužité. Kdyby druhý Bioshock vyšel dřív po jedničce, byl by to jasný kandidát na datadisk a ne plnohodnotné pokračování.

Hodnocení:  BOMBA  |  pohoda  |  ujde  | slabota |  průšvih

Verdikt: Bioshock je i napodruhé hodně nadprůměrným zážitkem s výbornou atmosférou. Jen těch novinek mělo být víc.

Název: Bioshock 2
Výrobce: 2K Marin
Distributor: Cenega Czech
Žánr: FPS
Obtížnost: volitelná
Lokalizace: není
Platformy: PC (recenzováno), PS3, X360
Cena: 899 Kč (PC verze), 1499 Kč (PS3 a X360 verze)