Nekrofil, ofidiofil, koprofil... všichni něco milujeme
Aktualizováno
05:25, 2. 5. 2010
Je až k neuvěření, co vše může lidi vzrušovat. Hmyz, mrtvoly, exkrementy, špína nebo třeba učitelé.
Inzerát
Inzerát
Sexuologové musejí být značně otrlí lidé. Jinak by při výkonu svého povolání nevycházeli z údivu. Lidé jsou totiž neskutečně vynalézaví a natolik různorodí, že existují doslova tisíce různých sexuálních úchylek, tu neškodných, tu naopak nebezpečných.
Co by u jednoho člověka vedlo k zešílení, na to druhý nedá dopustit – například taková formikofilie, tedy přikládání žab, šneků či hmyzu na genitálie, má kromě milovníků také nespočet zapřísáhlých odpůrců, kteří mají naopak formikofobii, tedy strach z oné havěti.
Komu jsou žáby a šneci málo, možná vezme zavděk hadem. Sexuální ukájení pomocí plazů se nazývá ofidiofilie a není to zrovna dvakrát bezpečná záležitost. Jedovatí hadi jsou ze hry vyloučeni rovnou (leda by byli po zubařském zákroku) a tulit se k hadům-škrtičům si také říká o malér.
Krvavá Angelina
Slavné osobnosti si většinou své úchylky nechávají pro sebe. Někdy ale něco prosákne na veřejnost. Třeba případ herečky Angeliny Jolie, která se přiznala k stigmatofilii, vzrušení z krve, obzvláště pak čerstvé. Se svým bývalým partnerem občas prováděli krvavé rituály, kdy se pořezávali a vytékající krev sbírali. Na krku pak nosili ampulku s krví toho druhého.
Haló, Berlíne, tady prasák
Úchylka jménem telefonní skatologie dělá radost hlavně telefonním operátorům. Jedinec s touto úchylkou se vzrušuje při anonymních telefonátech s vulgárním obsahem. A proč jsme zmiňovali telefonní operátory? Jsou známy případy lidí se zmiňovanou úchylkou, kteří dokázali měsíčně provolat až desítky tisíc.
Jeden starší muž z Prahy touto úchylkou trpěl a vzrušovalo ho zejména, když mohl extrémně sprostě mluvit na cizince, kteří mu nerozumějí. Vytáčel proto často náhodná zahraniční čísla. Užil si sice podle svého gusta, ale účet za telefon rozhodně nebyl nic příjemného. A vlastně až finanční nouze muže dohnala k tomu, aby svoji touhu řešil se sexuologem a našli způsob, jak úchylku utlumit.
Každý nepotřebuje k provozování sexu postel a partnera či partnerku. Někomu stačí hezká socha, ale třeba i obelisk, nějaký památník nebo dokonce náhrobní kámen. Této úchylce se říká monumentofilie (v případě soch statuofilie) a zdánlivě je pro svého majitele neškodná.
Zdánlivě, protože agentura Ananova loni informovala o muži, který se chodil na hřbitovy ukájet třením o náhrobky, což mu bylo osudné – některé náhrobní kameny a sošky byly velmi chatrné. Při jednom nočním řádění se takový kámen zlomil a muže zavalil. Hřbitov to byl odlehlý, málo navštěvovaný a když zavaleného muže našli, zbývalo mu už jen málo sil. Přiznal se, co se na hřbitově stalo, a pak se sám stal obyvatelem svého oblíbeného záletního místa.
Jednou z nejzvláštnějších úchylek je také nekrofilie, tedy láska k mrtvolám. Vzhledem k tomu, že obcování s mrtvolou je snad ve všech kulturách světa považováno za hanobení lidských ostatků, nemají to nekrofilové nijak jednoduché, objekty jejich touhy jsou jim obvykle nedostupné. I když čas od času se najde člověk, kterému se podaří k chladným tělům dostat v nemocnicích, pitevnách či pohřebních ústavech.
Traduje se i jedna historka o zaměstnanci pohřební služby, který si potají užíval s těly, které připravoval na vystavení v rakvi. K jeho prozrazení došlo až ve chvíli, kdy si jeho kolega zapomněl vypnout svůj pracovní notebook s webkamerou. Ta byla namířena přímo ke stolům, na kterých ležela těla. Kolega se z domova na svůj počítač napojil a ke svému překvapení uviděl onoho zaměstnance právě uprostřed "toho nejlepšího".
Chremastici, hurá do pražské MHD!
Zatímco většina lidí si v hromadných dopravních prostředcích dobře hlídá kabelky, tašky a kapsy před nenechavými zloději, majitelé chremastistofilie to mají přesně naopak. Sexuálně je vzrušuje, když jsou oloupeni. Na něco takového skutečně nelze říci nic jiného, než je pozvat do pražské MHD, kde budou jejich choutky zaručeně uspokojeny.
Didaskalofilie – zábavná i nebezpečná
Nedosti na tom, že lidé vzrušují švábi, pavouci, myši nebo lejna. Didaskalofilikům se líbí, považte, učitelé. Ale vážně – jde o úchylku dětskou, kdy má dítě lehce sexuální náklonnost k učiteli a chce se ho dotýkat nebo po jeho dotecích touží.
Dětské lásky k učitelům a učitelkám jsou zábavné a na třídních srazech se tomu po letech všichni zasmějí, ale horší je, když se žákovi podaří vyvolat u učitelů nepatřičnou reakci. Minulý rok byl ve Francii odsouzen učitel právě za to, že odpověděl na milostné návrhy devítileté žákyně a několikrát se s ní v kabinetu setkal – naštěstí jejich schůzky skončily dříve, než mohlo dojít k něčemu vážnému.
Kakorafilie by se hodila každému
Na závěr jsme si nechali jednu docela zábavnou úchylku. Kakorafilie je sexuální vzrušení z vlastního neúspěchu. Teď v předvolebním období bychom ho jistě doporučili všem politikům, aby případnou prohru ve volbách lépe nesli. Ale vlastně by se taková úchylka hodila více lidem. Z neúspěchů jsme většinou frustrovaní a žádnou radost nám nepřinášejí. Tak konečně by tu bylo něco, kvůli čemu by stálo za to občas něco pohnojit (ale pozor, nehnojit moc, to už by byla koprofilie – záliba v manipulaci s výkaly).