To by stačilo! Ukončete Torresovo trápení, bude to dobré pro všechny

Zdroj: isifa.com

Středeční semifinále Ligového poháru Chelsea – Swansea 0:2 (záznam vysíláme v pondělí večer na NOVA Sport) to znovu ukázalo: ze Stamford Bridge by neměl odejít Frank Lampard, nýbrž Fernando Torres. Už to chápou všichni, kromě jednoho člověka. Majitele Romana Abramoviče.

Když u nějakého pacienta nezabírají medikamenty ani terapie, doktor ho může poslat k jinému specialistovi. Ani Torresovu agónii v Chelsea už nemá smysl prohlubovat. Problém zjevně není v tom, že byly nasazeny špatné léky, nebo že by se mu nedostalo adekvátní péče. Tkví jen a jen v něm samém.
 

Kolegové z deníku The Sun napsali, že Torres odpravil víc manažerů Chelsea, než dal gólů. Je to samozřejmě míněno s nadsázkou. Přesto je bilance jeho působení na západě Londýna alarmující.
 

Za dva roky od svého přestupu z Liverpoolu za 50 miliónů liber nastřílel ve všech soutěžích pouhých 26 gólů. Ne vždy byly nějak důležité či klíčové. Častokrát se španělský útočník prostě namlsal na kanonádě svých spoluhráčů a trefil se ve chvíli, kdy už bylo o vítězství rozhodnuto.
 

Statistikové po středeční prohře v úvodním semifinále Capital One Cupu promptně spočítali, že každý Torresův gól stál 1,9 miliónu liber. A to vůbec neberou ohledy na jeho lukrativní plat. Každá branka Torresova krajana Michua vyšla Swansea na pouhých 125 tisíc liber. Není tedy třeba zdůrazňovat, kdo udělal terno a kdo prodělal kalhoty.
 

A když už jsme mluvili o těch manažerech Chelsea, od ledna 2011 se na lavičce vystřídali čtyři. Tři z nich byli předčasně propuštěni. Mimo jiné proto, že z Torrese nedostali maximum. A Roberto Di Matteo prý dokonce neposlechl příkaz z nejvyšších míst, aby soužícího se forvarda začadil do základní sestavy.
 

Jestliže Torrese nedokáže dlouhodobě pozvednout ani Rafael Benítez, který ho dobře zná a sám si ho kdysi vyhlédl do Liverpoolu, pak už to asi opravdu nesvede nikdo. Je tedy načase, aby v útoku začal pravidelně nastupovat Demba Ba, jenž svůj sobotní debut ozdobil dvěma zásahy. Torres může odejít jinam, kde se chytí.
 

Původně jsem chtěl napsat, že v novém působišti získá nové sebevědomí, ale to mu zjevně nechybí. Ovšem to nezdravé. Vzpomínám si, jak se choval před penaltovým rozstřelem ve finále Ligy mistrů v Mnichově, když se dozvěděl, že Di Matteo si vybral pětici jiných exekutorů. Uraženě, sobecky, prostě jako primadona. Jenže když už jsem nafoukaný, musím taky být na co. Kdyby takhle reagoval Messi, asi by všichni jenom mávli rukou.
 

Torres se v poslední době moc nemá, čím pochlubit. Skoro to vypadá, že zenit výkonnosti už prožil, což už je u osmadvacetiletého fotbalisty trochu zvláštní. Chce-li se ještě zachránit, musí uznat, že on a Chelsea, to není šťastné manželství. Třeba mu to jinde vyjde lépe. Stále ještě má čas na to, aby to dokázal.
 

Rychlý rozvod bude tím nejlepším řešením pro všechny. Torres už neponese tíhu obrovské a nesmyslné přestupové sumy, za kterou ostatně ani nemůže. Stal se jen její obětí. A Abramovičovi se uvolní prostředky na získání útočníka, který ví, co udělat s míčem před brankou.