Sedm pražských NEJ! 3. část

Třetí částí uzavíráme putování po pražských NEJ.

Tak pojďme na to…

NEJdelší náměstí – Václavské náměstí

Václavské náměstí, hovorově zvané Václavák, není ve skutečnosti náměstím v pravém slova smyslu. Je to 750 m dlouhý a 60 m široký bulvár. Vede od Národního muzea k Můstku. Náměstí bylo svědkem mnoha historických událostí a je tradičním místem pro demonstrace, oslavy a masová setkání. Původně se nazývalo Koňský trh. Nynější název - nejprve v podobě Svatováclavské náměstí - byl zaveden roku 1848 na návrh Karla Havlíčka Borovského.

NEJhlubší stanice metra - Náměstí Míru

Stanici Náměstí Míru najdeme na pražských Vinohradech, na zelené trase metra A. Je hluboká 53 metrů. V roce 1978 byla otevřena jako koncová stanice. Další navazující úsek byl uveden do provozu závěrem roku 1980.

NEJhlubší studna - na III. nádvoří Pražského hradu

Celkem bylo na Pražském hradě postupně objeveno asi dvacet starých studní, pocházejících většinou z románské nebo gotické doby. Většina už není používána. Hradní studna v jihozápadním rohu III. nádvoří byla vyhloubena na konci 13. století v době vlády krále Přemysla Otakara II. a její hloubka je 70 metrů.

NEJstarší meteorologická stanice - Klementinum

Nejdelší a dosud nepřerušenou řadu měření založil v roce 1752 v pražském Klementinu fyzik, astronom a matematik Josef Stepling. Některá data z počátečního období se bohužel ztratila. Ale od 1. ledna 1775 začíná kvalitní měření teploty a tlaku vzduchu, ke kterým se 1. května 1804 přidaly záznamy o atmosférických srážkách. Jednotlivé meteorologické přístroje byly původně umístěny přímo v bytě Josefa Steplinga, později se dostaly do Astronomické věže. Od roku 1786 jsou až dodnes umístěny v trojúhelníkové "budce" na hlavním nádvoří Klementina.

NEJstarší model Prahy – model Antonína Langweila

Realistický Langweilův model Prahy je nejznámějším
exponátem Muzea hlavního města. Vznikl v letech 1826-1834 a plasticky dokumentuje stav tehdejší Prahy. Na cca 2 m² je zobrazeno její historické jádro včetně stovek dnes už zbořených domů Josefova a Starého Města. Více než 2000 budov je na barevném modelu zachyceno v měřítku 1:480, a to se všemi detaily fasád, dvorů, zahrad, hospodářských stavení a pozemků. U mnoha zaniklých budov je model jediným svědkem jejich podoby.

NEJvětší vinice - sv. Kláry v Troji

Památkově chráněná vinice sv. Kláry o rozloze 3,5 ha připomíná zašlou slávu pražského vinařství. Byla zde pravděpodobně už za vlády Václava II. Součástí vinice je i pohledově dominantní viniční domek. Jeho vznik lze jenom těžko datovat. Část vznikla snad už v 18. století, západní díl byl postaven v 1. polovině 19. století.

NEJstarší pivovar - U Fleků

Byl založen v roce 1499 sladovníkem Vítem Skřemencem. Po něm se také jmenuje ulice, ve které pivovar najdete. Dnes už není jasné, kdy a jak ze jména ulice zmizelo "S". V průběhu staletí pivovar vystřídal řadu majitelů. Například v roce 1762 ho koupil Jakub Flekovský, po kterém pivovárek dostal své jméno. Z třicetileté války zbyly v jeho omítce zazděné dvě dělostřelecké koule, které Švédové vystřelovali na nedalekou vodárenskou věž U Mánesa.Téměř celé devatenácté století pak patřil rodině Pštrossových, která podnik rozšířila do dnešních rozměrů.