Tajemná místa 2. část - Kde hlídá přízrak černého psa?

Taky vás lákají různá tajemství a záhady? Mnohá se skrývají pod zemí…

U nás je těch legendami opředených lokalit víc, než byste možná tušili. Pojďme se na některé podívat...

Čertův Hrádek

Najdete ho 5 kilometrů jižně od Blanska

Hrad založil Jakub Čert z Bořitova. Byl známý pod přezdívkou Suchý Čert a vědělo se o něm, že je loupežník. Pod dnešní zříceninou hradu jsou prý od něj zasypány úžasné poklady. A kdepak je Suchý Čert vzal? Že by toho stačil za života tolik naloupit? Kdepak, údajně to mělo na svědomí jeho spolčení s ďáblem. Ale kopání a hledání pokladu se nedoporučuje. Prý ho hlídá přízrak obludného černého psa.

Děvičky

Najdete je 8 kilometrů severně od Mikulova

Taky pod zdejším hradem je ukryt poklad a opět stejný hlídač. Černý pes. Podle pověsti zlato kdysi uviděla na trávě žena z Pavlova. Jak k tomu došlo, pověst jaksi neuvádí. Nicméně protože to nebyla žádná „troškařka“, tak rozprostřela plachtu a srpem do ní zlato nahrnula. Zvonilo právě poledne a v tu chvíli přišel na řadu zmíněný pes. Kousl ji do ruky, která okamžitě zčernala. A zlato, kromě toho, co už bylo na plachtě, zmizelo spolu se psem v zemi. A navíc měla žena od té doby ochrnutou ruku.

Hrad Bezděz a Bělá pod Bezdězem

Najdete je cca 12 km severozápadně od Mladé Boleslavi

Podle pověsti vede v Bělé z domu na náměstí č.p. 27 tajná podzemní chodba až na hrad Bezděz. Dneska už je prý na mnoha místech zasypaná. Její vchod byl údajně později ve sklepě zmiňovaného domu zazděn. Ale chodba se stala inspirací k libretu Elišky Krásnohorské ke Smetanově opeře Tajemství.

Borotín

Najdete ho 12 km severozápadně od Tábora

Nedaleko Borotína - na vršku nad Novým Kostelcem - stojí starý kostelík Narození Pany Marie. A pod ním kdysi bývala ves Zelený Kostelec. Pověsti ale tvrdí, že nešlo o vesnici, ale o klášter a veliké město. A větší město rovná se větší poklady, které tady prý pořád odpočívají pod zemí! Kdysi tu na hřbitově kopali chalupníci ze sousední vesnice. Při své bohulibé činnosti narazili až na železné dveře. A nápis na nich moc povzbudivý nebyl: „Prachzatracené duše! Kdo sem nic nedal, ať odtud ničeho nebere.“ Pánové jámu rychle zaházeli a od té doby si tady raději nikdo ani nekopl.