Nový Zéland - ráj všech šílenců na vodě!

Zdá se vám, že jste na divoké vodě vyzkoušeli všechny možnosti, jak našponovat adrenalin do maxima?

Máte pocit, že jsou pro vás zdejší toky už jenom brnkačka? Že vás žádné cesty, pády ani rychlosti nevyvedou z míry? No, tak to je asi ta přesná chvíle začít šetřit a vyrazit do ráje všech dobrodruhů, hazardérů a šílenců. Léto už se pomalu chýlí ke konci, tak až vám v Česku začne být zima, seberte se a jeďte si ho prodloužit na divokou vodu. Přímo do kolébky adrenalinových sportů, na Nový Zéland.

Opravdoví nadšenci tvrdí, že je to pro kajaking na divoké vodě jedno z nejlepších míst na světě. A že vám budou všechny řeky v blízkém i dalekém okolí v porovnání s těmi novozélandskými připadat jako neškodné zurčící potůčky. K jejich sjíždění jsou tady špičkové podmínky. Řeky mají neskutečný spád a díky častým dešťům je vody pořád dost. Místní specialitou je pro většinu Evropanů nezvyklá záležitost - „heli kayaking“. K některým řekám se totiž jinak než helikoptérou nedostanete.

Kam se vydat? Třeba sem!

Řeka Kaituna

Má dvě části: Horní Kaitunu - ta se jezdí i komerčně - a Spodní Kaitunu, která se dělí ještě na další dva úseky. Říká se jim Úžasný kaňon a Hrůzostrašný kaňon. A právě tyhle úseky sjíždějí vodáci mnohem méně, protože jsou o hodně drsnější než horní část řeky. Ono sjet bez úhony skoro osmimetrový vodopád, to už není záležitost pro žádné začátečníky!

Úžasný kaňon

Řeka se v těchto místech stahuje do hluboké průrvy, ve které je místo právě tak pro jeden kajak. I proto místní lidé vodákům doporučují, aby si mezi sebou nechávali aspoň minutové rozestupy.

Říčka Wairoa

Místní specialita. Tahle řeka teče jen v neděli od deseti do čtyř hodin. Jak je to možné? Tehdy jí vypouštějí z přehrady. Jedná se o říčku se středním stupněm obtížnosti, která není příliš dlouhá.

Jízda na mořské hladině?

Taky špičkový zážitek. Můžete si ho dopřát třeba v novozélandském národním parku Abel Tasman na Jižním ostrově.