Nevíte, co v sobotu? Jeďte do Kadaně!

Na okraji severočeské hnědouhelné pánve, mezi třemi elektrárnami, nemůže být nic moc krásného, říkáte si možná.

Ale přijeďte, budete příjemně překvapeni.

Už od vlády Přemysla Otakara II. je Kadaň vedena jako královské město. Měla právo varečné, tržní a Karel IV. povolil i vysazovat vinice. Nedaleko Kadaně je také hora Úhošť, kam historici někdy umisťují bitvu u Wogastisburgu (nikdy nepotvrzeno). Koncem června 1534 se Kadaň stala místem setkání římského a českého krále Ferdinanda I. s předními politiky Svaté říše římské. Uzavřené politické dohody vstoupily do dějin pod názvem „Kadaňský mír“. Dějiny tu prostě zanechaly nesmazatelnou stopu.

Město života

Přeskočme panelová sídliště, která se v poslední době odívají do barevných kabátů, a začněme obdivovat město od krásných vilových čtvrtí v úpatí Svatého vrchu (pozor – s rozhlednou!), které postavili Němci. Po vysídlení do nich byli nastěhováni čeští obyvatelé. Tak tomu zůstalo a většina lidí doufá, že i zůstane. Plány sudetoněmeckých spolků zde moc příznivců nemají.

Město víry

Na úpatí Svatého vrchu ale také stojí jedna z největších vzácností Kadaně. Františkánský klášter je dnes vrácen do rukou Řádu menších bratří, kteří jej však využívají jen zpola. Většina kláštera, jehož počátky spadají do roku 1470, využívá třeba Lidová škola umění, najdeme zde muzeum, konají se zde prohlídky nebo každoroční sochařská sympozia. Nádherná je zahrada s vinicí, chmelnicí a chovem několika druhů domácích zvířat, i když poněkud netradičního druhu.

Když už jdeme městem víry, nesmíme nechat bez povšimnutí také kostel Povýšení sv. Kříže na náměstí. Krásný barokní kostel překvapí už v zádveří propracovanou krouženou klenbou z roku 1458, tedy z doby, kdy kostelu bylo něco přes sto let.

Ve vzácných dnech se provádí dokonce i do věží ke zvonům. Ty sice byly za války zrekvírovány, ale díky přesné katalogizaci se posléze vrátily zpátky. Je neobyčejný zážitek poslouchat zvuk letitého bronzu, když odbíjí poledne.

V Kadani je kostelů a kostelíků mnohem víc. Najdeme zde klášter Alžbětinek, nejstarší památkou je kostelík Stětí sv.Jana Křtitele na Špitálském předměstí ze 12. století, luteránský a dnes pravoslavný kostel sv. Anny…

A jelikož je v Kadani spousta dalších zajímavostí, hned zítra si můžete přečíst druhý díl putování po tomto městě.

A navíc - o víkendu se tam můžete osobně vypravit. Probíhá totiž nejvýznamnější kulturní akce města - tradiční Císařský den. Místní si připomínají slavné příjezdy císaře Karla IV. z roku 1367 a 1374 do Kadaně. Historickou část města tak ovládnou dobová řemesla, kejklíři, trhovci, stylová hudba a pouliční divadlo. Na příjezd císaře Karla IV. a jeho honosného doprovodu navážou královské slyšení, rytířská klání, dvorské tance i exekuce...Oslavy Karla IV. zakončí velkolepý noční program s ohňostrojem.

Více na: www.cisarskyden.cz

Jak se tam dostanete?

Kadaň leží v severozápadních Čechách, dvacet kilometrů od Chomutova. Autem se sem dostanete po magistrále podhůří Krušných, Lužických a Jizerských hor – silnicí č.13, vedoucí z Liberce až do Karlových Varů. I vlakem se sem dá dostat. Bohužel trať z Prahy do Chomutova přes Žatec téměř přestala být využívána pro rychlíky, a tak musíte jet přes Ústí nad Labem (o hodný kus delší a dražší) a v Chomutově a Prunéřově přestoupit.