Léčba existuje, ale je nechutná. Berete?

Na dnu vám pomůže, když se necháte poštípat včelou, na některé choroby krve zase přisátá pijavice. Můžete se podívat, jak taková léčba vypadá.

Léčebných metod, které jsou nechutné, drastické nebo masochistické, je celá řada. Některé z nich vám ale může doporučit i váš lékař.

Asi nejlépe vyzkoušená je takzvaná larvální terapie. Používá se pro čištění bércových vředů nebo jiných ran, které se špatně hojí. Do rány se nasadí larvy vybraného druhu mušek, dva dny „vyžírají“ odumřelou tkáň, likvidují bakterie a podporují hojení, vypouštějí totiž do rány „hojivé“ látky.

Tuto léčbu používá i několik českých nemocnic, například VFN v Praze, Městská nemocnice v Ostravě a nemocnice v Semilech, Litomyšli, Frýdlantu nebo Valašském Meziříčí. Podívejte se, jak vypadají "červi v akci".

Nepěkná na pohled je i léčba pijavicemi. Ta se v minulosti používala často, měla ulevovat od „žluči“. Ještě dnes se pijavicím připisují nejrůznější účinky: schopnost detoxikovat organismus, léčit bércové vředy, astma nebo alergii či lupénku.

Vědeckou oporu ale tato léčba nemá. Lékaři doporučují pouštění žilou pouze ve výjimečných případech a pod odborným dozorem. Zbavit se trochy krve může pomoci při hemochromatóze (nadměrném vstřebávání železa a jeho usazování v orgánech) nebo polycytemií (zvýšeném množství červených krvinek).

Jsou ale lidé, kteří na pijavice nedají dopustit a nechávají si pár desítek minut „odčerpávat“ krev zcela dobrovolně.

Ujídat lidské tělo umí i rybičky garra rufa. Ty odstraňují odumřelou pokožku, čímž pomáhají pacientům s lupénkou i lidem, které láká netradiční pedikúra.

Lidé, kterým nevadí snášet bolest, se mohou nechat poštípat mravenci nebo píchnout včelami. Mnozí pacienti mají zkušenost, že jim jejich jed ulevuje od obtíží – prokrvuje orgány a snižuje chronické bolesti. Včelami se nechávají píchat lidé s roztroušenou sklerózou, revmatici, astmatici nebo lidé s vysokým tlakem, žihadlo ale prý uleví třeba i od výronu.

Pro ty, kdo by chtěli jed dostávat do těla příjemnější cestou, mají zastánci této metody špatnou zprávu. Nejúčinnější je totiž prý tehdy, když si člověk nechá dát žihadlo. Léčba ale není ověřená, a například alergika by mohlo experimentování i ohrozit na životě.

Do kategorie nechutností spadá urinoterapie, v užším smyslu slova léčba pitím vlastní moči. Tato léčba má tisíciletou tradici v indické ajurvédské nebo čínské medicíně, západní lékaři ale její účinnost nepotvrdili.

Zastánci této léčby jí připisují antibakteriální, antivirální a antimykotický účinek. Léčit prý dokáže všechno, od trávicích a prostatických problémů přes malárii a anémii po rakovinu a AIDS. Kdo nevěří, může si to zkusit – třeba jako tento mladík.

Z tohoto srovnání vychází jako jedna z nejpříjemnějších „alternativních“ metod marihuana. Působí protizánětlivě, proti bolesti a uvolňuje svalové napětí a křeče. V některých zemích už je dokonce povolené ji používat jako lék. Ulevit může například pacientům s artritidou, astmatem, depresemi, zeleným zákalem a chronickými bolestmi. Pacienti ji přitom nemusí kouřit, od mnoha potíží může ulevit i konopná mast.