Sen mít postavu modelky ji málem stál život!

„Jsi špekáček,“ slýchávala…

Tak začalo trápení čtrnáctileté dívky, které se narážky rodičů, sourozence a spolužáků dotkly natolik, že ze 48 kilogramů zhubla za velmi krátkou dobu na pouhých 28.

Začala omezovat denní dávky jídel, následně některé potraviny zcela vyloučila, až se její denní jídelníček skládal z jedné sklenice vody a jablka.

Hospitalizace ve Fakultní nemocnici v Praze-Motole této dívce zachránila život.

Začíná to nenápadně

Poruchy příjmu potravy jsou zrádné tím, že začínají nenápadně a bez jakéhokoliv varování. Trápí zejména dospívající. Deset procent nemocných poruchami příjmu potravy jsou i muži.

Nejrizikovějším obdobím, kdy se mohou projevit příznaky související s nechutenstvím a odmítáním stravy, je období dospívání. Podle posledních údajů se dokonce věk dětí a dospívajících trpících těmito chorobami snižuje.

Stresovaní z posměšků

V období dospívání dochází v organizmu k náhlým změnám jak tělesným, tak psychickým. „Dívkám se začíná měnit postava, zaoblují se boky, rostou prsa, zesilují stehna a zadeček.

Tento fakt některé dívky nedokáží akceptovat,“ tvrdí Dana Růžičková, nutriční terapeutka z Poradenského centra Výživa dětí: „Ze zkušeností z Poradenského centra víme, že dívky často nedokáží svoji postavu objektivně zhodnotit a nemají správnou představu o tom, jaká by měla být jejich optimální tělesná hmotnost. Často jsou také stresované z posměšků svých vrstevníků na jejich „nový“ tělesný vzhled.“

Mentální anorexie

Toto psychické onemocnění spočívá v odmítání stravy a zkreslené negativní představě o svém těle. Někdy stačí utrousit nevhodnou poznámku a dítě si ji okamžitě uloží do svého podvědomí a začne reagovat po svém.

Postižení začínají zprvu přehnaně sledovat svoji postavu, vidí se jako tlusté a nemotorné. „Každodenní vážení je motivuje k tomu, aby přestávali jíst a snižovali svou hmotnost. Kolik by však měli optimálně ve svém věku vážit buď vůbec neví, nebo jsou přesvědčení, že informace od odborníků jsou mylné,“ říká Dana Růžičková. „V nejtěžších stádiích přestávají přijímat i tekutiny, protože se mylně domnívají, že se i po nich tloustne. Proces hubnutí doprovází také přehnaná pohybová aktivita.“


Bulimie

„Pacienti trpící mentální bulimií se odlišují od nemocných s mentální anorexií tím, že jedí a nebývají extrémně vyhublí,“ vysvětluje nutriční terapeutka. Obě psychická onemocnění mají však některé společné symptomy, zejména postoj ke své tělesné hmotnosti a tvaru postavy.

„Mezi nejvíce postižené mentální bulimií patří dívky kolem 16. až 17. roku. Potřeba jíst je u pacientů tak velká, že dokáží naráz zkonzumovat až 20 000 kJ! To je množství jídla, které většinou nedokáže sníst ani dospělý muž během celého dne.“ Později se ale dostaví pocit viny a někdy snaha zbavit se snědeného jídla dobrovolně vyvolaným zvracením.

Léčba poruch příjmu potravy

Ve většině případů mentální anorexie a bulimie je nutné pacienty hospitalizovat na psychiatrickém oddělení na 2-3 měsíce.

„Kromě zlepšení zdravotního stavu je terapie zaměřena na změnu postoje ke stravování a vlastnímu tělu. V počátku komunikuje lékař s rodiči a individuálně s pacientem, v konečné fázi se pracuje s celou rodinou společně, říká Dana Růžičková.