Karlův most bez soch? Jako pivo bez pěny!

Písnička řeší jeho náklonost k turistům a sochy, sedící na něm jako hejno vos…

A taky turisté mají ke Karlovu mostu evidentní náklonnost. A mnozí ho znají lépe než našinec. Málokomu ušlo, že se naše "rodinné stříbro“ momentálně opravuje, i to, že je kolem toho spousta nejasností a tahanic.

Ale kdyby se vás někdo zeptal, budete vědět, kolik soch vlastně na Karlově mostě "sedí“? A vzpomněli byste si na některé? Dvě generace umělců se podílely na jejich zrodu a my je dnes míjíme tak trochu bez zájmu. A že práce na sochách rozhodně nebyla procházkou růžovým sadem - to je jasné. Koneckonců, mnozí tvůrci za ni platili nemocí kameníků a sochařů – souchotinami. Jako třeba Matyáš Braun nebo Ferdinand Brokoff.

Most býval úplně "holý“…

Dnes si ho bez soch neumíme představit, ale možná nevíte, že byl delší dobu bez nich, než s nimi. Zdobil ho jen krucifix a velmi krátce socha Jiřího z Poděbrad. Ale její přesné umístění neznáme. Až koncem 17. století tady byl vztyčen nový kříž a potom socha Jana Nepomuckého. Během prvních dvaceti let 18. století pak sochaři osadili skoro všechny pilíře mostu.

Zdroj: oficiální zdroj

Seznamte se, prosím…

Dvě sochy zná asi každý. První je Bruncvík, přestože paradoxně nestojí na mostě, ale na podstavci vedle něj. A druhou je - samozřejmě - svatý Jan Nepomucký. Ano, to je ta socha, na které jsou lidmi vyblýskaná místa do zlatova. Bodejď by ne, když prý dotyk přináší štěstí. Jan je taky nejstarší mezi svými kamennými kolegy. Pochází z roku 1683.

Zdroj: oficiální zdroj

A další?

Hned u Staroměstské věže najdeme Braunova svatého Iva. Kamenný advokát chudých bude asi už navždy uklidňovat své bědujující klienty. O kus dál je Ježíš na Kalvárii obkroužen hebrejským nápisem "Svatý, svatý, svatý Bůh". Roku 1696 ho musel dát zaplatit židovský obchodník, který se smál kříži. Svatý František Xaverský je podpírán skupinou na víru obrácených pohanů - a po jeho levici sedí sám autor - sochař Brokoff. Další Brokoffovo sousoší sv. Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana je proslulé postavou Turka a bědujících vězňů. Oslavuje světce, kteří sbírali peníze na vykoupení křesťanů z tureckého otroctví .

I sv. Vít, před kterým se krčí lvi, kteří ho měli zabít a místo toho se k němu lísají je Brokoffovým dílem. Na konci jsou Mayerovi boží lékaři Kosma a Damián. Velmi působivá je také svatá Luitgarda od Matyáše Brauna. Připomíná slepou řádovou sestru, které se zjevil Kristus.

Zdroj: oficiální zdroj

Sochy často netvořili přímo mistři, ale jejich tovaryši. Umělci jen navrhli modely. A dnes na mostě vidíme jejich kopie. Vzácné originály byly příliš dlouho vystaveny nebezpečí vandalů i povodní. Dnes jsou tedy dobře uloženy v lapidáriu.

Sochy jsou řazeny od staroměstkého břehu k malostranskému. Číslo 1 je vlevo, číslo 2 vpravo. Každá lichá socha je tedy vlevo, ta sudá napravo.

1. sv. Ivo
2. Madona se sv. Bernardem
3. sv. Barbora, Markéta a Alžběta
4. sv. Dominik a Tomáš Akvinský
5. sousoší Piety
6. sousoší sv. kříže
7. sv. Josef
8. sv. Anna
9. sv. František Xaverský
10. sv. Cyril a Metoděj
11. sv. Kryštof
12. sv. Jan Křitel
13. sv. František Borgiáš
14. sv. Norbert, Václav a Zikmund
15. sv. Ludmila
16. sv. Jan Nepomucký
17. sv. František Serafinský
18. sv. Antonín Paduánský
19. sv. Vincenc Ferrarský a sv. Prokop, pod nimi Bruncvík
20. sv. Juda Tadeáš
21. sv. Mikuláš Tolentinský
22. sv. Augustin
23. sv. Luitgarda
24. sv. Kajetán
25. sv. Vojtěch
26. sv. Benicius
27. sv. Jan z Mathy, Felix z Valois a Ivan
28. sv. Vít
29. sv. Václav
30. Salvátor se sv. Kosmou a Damiánem