Valkýra – film, kterému neublížil ani Tom Cruise

Natočit film podle notoricky známé historické události je těžké. Ale Brianu Singerovi se to podařilo víc než dobře!

Příběh plukovníka Stauffenberga je známý: mladý, úspěšný důstojník německé armády, který měl před sebou zářivou budoucnost, se rozhodl změnit svět a zabít Adolfa Hitlera. Nepodařilo se mu to, ale přesto se stal jedním z nejznámějších Němců 20. století.

Film pro fandy

Režisér Brian Singer se rozhodl natočit co nejvěrnější historický příběh. Povedlo se mu to, ale člověk, který historii druhé světové války moc nezná, bude občas dost tápat. V některých scénách se objevují nepojmenované postavy, v nichž fanda bez problémů pozná Himmlera nebo Göringa. Historie neznalý divák ale bude zmaten, do víc než komplikovaných vztahů uvnitř hierarchie nacistického Německa jen tak nepronikne.

Barvy a kamera

Singer dokonale pracuje s filmovou technikou. Například kamera je zpočátku statická, až dokumentární, ale jak se divák seznamuje se Stauffenbergem i dalšími spiklenci, začíná být osobnější. Po prvním pokusu o atentát, kdy už se s hlavním hrdinou ztotožníme, se kamera mění na ruční, rozklepanou. Podobné je to i s barvami – v průběhu filmu pomalu ubývá veselých odstínů a čím dál víc se začíná objevovat krvavě rudá barva.

Zobrazit všechny fotky (9)

Herci a Tom Cruise

Singer měl k dispozici ty nejtalentovanější herce, kteří dnes žijí. Tom Cruise v titulní roli je takový, jak ho všichni známe – prkenný, kladný až hanba a mírně patetický. Překvapivě to ale nevadí – k postavě bavorského šlechtice se jeho typický herecký projev hodí víc než dobře. O stupeň lepší jsou další herci – Kenneth Branagh (jako Generál major Henning von Tresckow), Bill Nighy (jako generál Friedrich Olbricht), Terence Stamp (jako generál Ludwig Beck) nebo Tom Wilkinson (jako generál Friedrich Fromm).

Zvláštní zmínku si zaslouží David Bamber, který hraje Hitlera. V jeho postavě se Singer vrací k superpadouchům jako byl Magneto (X-meni) nebo Lex Luthor (Superman se vrací). Hitler působí přesně tak, jak ho zobrazuje dnešní pop-kultura – jako démonického sípajícího maniaka, pohyby připomínajícího Drákulu, řečí Frankensteina a chováním šílenou Viktorku od splavu.

Historická věrohodnost

Valkýra je film pozorhodný i tím, jak se mu daří nechybovat v historických detailech. Uniformy, použitá vojenská technika ale třeba i vyznamenání – vše je naprosto v souladu s historickými prameny. Valkýra ukazuje i drobnosti, o nichž se málo píše i v dějepisných knihách – například Stauffenbergovu zálibu v netradiční světlejší uniformě nebo jeho nechuť k nošení několika odznaků. Snad jediná chybka, která stojí za zmínku, je záměna letadel D-260 za Ju-52 v úvodní scéně.

Vyprávění jako křen

I když divák už dopředu ví, jak to celé dopadne, přesto se nenudí. Rytmus filmu je ve správných okamžicích okořeněn akcí, k nejzdařilejších scénám patří ale komorní dialogy, při nichž se spiklenci pokoušejí získat na svou stranu další spojence. Dramatické jsou i momenty, kdy se začíná od spiklenců začíná odvracet štěstí a příběh spěje k očekávanému (tragickému) konci.

Verdikt

Valkýra patří k filmům, které člověk jen tak nezapomene. Reřisér dokázal vynikajícím způsobem natočit drama člověka, který zjistí, že patří k "těm zlým“ a hodlá svou vinu napravit. Film má skvělý rytmus, vynikající kostýmy a i výpravu a také skvělé herecké výkony. Je dokonce tak dobrý, že mu nedokáže ublížit ani Tom Cruise v hlavní roli.