BRONX V KOLÍNĚ: o pořádek se starají sami Romové

Starosta Jiří Budič odvrátil hrozbu průvodu proti Romům. Ten měl projít paradoxně městem, kde jsou s Romy minimální problémy.

V ulicích Kolína panuje i v pracovní den mírná a přátelská atmosféra. Heslo Stop černému rasismu, které dva studenti použili jako slogan ke svolání protestního průvodu, klid města málem hrubě narušilo - možná na jedno odpoledne, možná na celé roky.

Podobně jako město samotné působí i jeho starosta Jiří Budič. Problémy občanů řeší s chladnou hlavou. Nejvíc stížností, které mu leží na stole, se týká bloku domů v Zengrově ulici.

Mezi místními se oblasti říká Bronx. Asi před patnácti lety sem tehdejší vedení města vystěhovalo většinu Romů. "Mohli jsme si vybrat ze dvou možností, buď bydlet tady, nebo přijít o střechu nad hlavou," vzpomíná Robert Tomi ze Sdružení kolínských Romů.

Kolínským vadí hlavně nepořádek, hluk a několik neplatičů nájemného. "Vyhnat na ulici je nemůžeme. Mnozí by krok kritizovali a nazývali nás rasisty. Proto jsme část kompetencí převedli na ně samotné," vysvětluje taktiku starosta. "Oni na naše podmínky přistoupili a v tom vidím obrovský pokrok," dodal.

Radnice "vypsala" mimořádné volby. A tak má od ledna každý z vchodů svoji dvojici domovníků. "Zatím všechno šlape skvěle," pochvaluje si spolupráci mezi městem a Romy Martin Prokop z občanského sdružení Prostor, který je spojkou obou článků a problémy Bronxu se zabývá.

Přitom co spolu hovoříme, ho přišlo pozdravit několik lidí, kteří tam bydlí. "Rádi bychom tady postavili hřiště, protože je tu spoustu dětí a nemají si kde hrát," říká jedna z devíti domovnic Monika Rodovesnická a ukazuje na malý rozbitý dvorek. Prokop mezitím dalšímu z nájemníků připomíná sobotní brigádu a potvrzuje pravidelnou pondělní schůzku.

Není Bronx jako Bronx

Starou nádražní budovu, kde bydlí asi tři stovky převážně Romů, svírají dvě silnice. A právě tudy měla 19. února vést trasa protestního průvodu. Akci, která měla mimo jiné ukázat problémové oblasti, organizovali kolínští studenti Pavel Vaníček a Martin Sýkora.

K jejich výzvě se okamžitě připojili některé extremistické organizace. Na stránkách organizátorů se taky objevilo množství rasistických výkřiků.

"Chtěli jsme vládě ukázat, kolik lidí nesouhlasí s jejich politikou vůči chování nepřizpůsobivých lidí," hájí své odhodlání Vaníček. Impulsem ke svolání akce měl být nedávný incident, kdy skupinka Romů napadla jednoho chlapce, který pak musel být hospitalizován. Přímou souvislost s tím ale Vaníček odmítá. "Byl to jen impuls," krčí rameny.

Studenti nakonec protest vyměnili za diskusi u kulatého stolu, kam přijel taky čerstvý ministr pro práva a menšiny Michael Kocáb. Jeho úřad teď dává Kolín za vzor ostatním městům. "Že se nenechali strhnout extremisty a přistoupili na debatu, za to si jich cením," hodnotí starosta Buřič. "Oba měli taky možnost nahlédnout, jak město s problémem bojuje, to ale neudělali."

"Kdyby se ten protest uskutečnil, bylo by hodně těžké obnovit dialog mezi městem a lidmi v "Zengrovce", konstatuje s úlevou Martin Prokop. Po rasistických heslech teď není na webu organizátorů ani památky, visí tam jen zpráva o jednání na vládní úrovni a taky anketa. Zatím vítězí varianta "jsem naštvanej, že demonstrace nebude".