Sklípkan v bytě je horrorový mazlíček

Láká vás mít doma nějaké neobvyklé zvíře? Osminohý zabiják je pro vás to pravé!

Zvíře jako z noční můry: obrovská jedovatá kusadla, osmero dlouhých chlupatých nohou a velikost polévkového talíře – to je sklípkan. Myslíte, že se tohle zvířátko na domácí chov nehodí? Jste na omylu – sklípkan sice není dvakrát přítulný, ale v teráriu se může stát zajímavým členem domácnosti (zejména pro ty krvežíznivější).

Sklípkani a sklípkani

Sklípkani jsou prastará zvířata, která na naší planete žila už před 300 miliony lety. Tehdy ale měřili až 60 centimetrů! Dnes jsou už naštěstí menší, maximálně pětadvacet centimetrů. V České republice se dá koupit několik druhů sklípkanů. Od těch menších, kteří stojí jen pár desetikorun, až po velké, krásně barevné druhy, za které zaplatíte majlant. Nejčastěji prodávaným druhem jsou sklípkani rodu Brachypelma. Mají asi 4 cm velké tělo, dvakrát tak dlouhé nohy a jsou nepříliš nároční. Za dospělého jedince zaplatíte asi 250 korun, mláďata stojí jen stovku.

Zobrazit všechny fotky (5)

Terárium vybírejte podle velikosti

Menším druhům stačí menší akvárium o velikosti 20x30 centimetrů, vetší a stromové druhy potřebují asi dvakrát větší prostor. Terárium by mělo být vysoké přibližně 30 centimetrů, nahoře zakryté. Kryt by se měl dobře zatížit, sklípkani jsou pořádní siláci a nezatíženou destičku dokáží bez potíží odsunout. Zemní druhy sklípkanů si rády hrabou nory, takže potřebují i pořádnou vrstvu substrátu. Jako substrát se používá nejčastěji klasická rašelina, občas obohacená o kousek kůry, mechu nebo dřeva. V obchodech se dnes však dají koupit i speciální substráty pro sklípkany. Jako doplňkové rostliny se nejvíc hodí fíkus nebo filodendron.

Myšku nebo červy?

Pavouci se nenaučí na falešnou potravu. Na rozdíl od rybiček je tak nezasytíte ničím umělým, ale budete jim muset opatřovat vhodnou potravu. Sklípkani jsou agresivní lovci, které uspokojí jen živá kořist. Neloví ji do sítí, ale číhají na ni (nejčastěji v noci) a loví ji skousnutím jedovatých kusadel. Pro menší a mladší sklípkany jsou ideální vinné mušky a nymfy cvrčků, větší si pochutnají na cvrčcích nebo kobylkách. Ti největší sklípkani zvládnou bez problémů zabít a sežrat i myšší holátka. Pokud si ale pořídíte největšího sklípkana světa (pětadvaceticentimetrový Theraphosa blondi), budete pro něj potřebovat živé krysy…

Důležitou zásadou je nepřekrmovat – zbytečné přežírání je nesmyslné. Mláďatům stačí krmení jedenkrát denně, dospělým sklípkanům i méně často. K pití jim stačí jen voda, kterou byste měli dát do mělké misky.

Role se obracejí?

Ve sklípkaním teráriu by neměl hmyz dlouho volně pobíhat. Takový velký cvrček může přežraného sklípkana napadnout a ostrými kusadly mu nepěkně ublížit. Toto riziko je nejhorší v době, kdy sklípkani "svlékají kůži“. V tomto období odmítají žrát, takže se jim vyhladovělý hmyz může v teráriu pohybovat déle. Čerstvá pokožka je jemná a citlivá, takže pokousání může být pro sklípkana dost nebezpečné.

Sklípkaní páření je věda!

Máte-li sklípkanů víc, můžete se je pokusit spářit. Pohlavně dospělý samec o plodnou samici projevuje velký zájem a většinou netrvá dlouho, než se oba spáří. Nečekejte od toho však žádnou velkou romantiku. Slovy zoologie probíhá páření takto: "samec nazdvihne samici pomocí tibiálních háků za chelicery tak, že se svými bulby dostane až k jejím spermatékám.“ A to je vše. A jak vypadá sklípkaní páření v akci? Podívejte se na video:

Hodí se pro chov?

Hledáte-li zvíře, které vám v teráriu vydrží dlouhá léta, je sklípkan to pravé ořechové. Dejte si jen pozor na rozdíl mezi samci a samicemi. Samci totiž žijí jen poměrně krátce (maximálně 6 let), zato samičky se mohou dožít i věku kolem 20, maximálně 25 let.

Bojíte-li se sklípkaního jedu, je to zbytečné. Člověku může způsobit maximálně tak lehké podráždění, a to ještě nejčastěji, když ho podráždí svými chloupky.