Když karneval, tak v Benátkách – část 2.

Bez téhle pestrobarevné podívané si už obyvatelé severoitalského ostrovního města nedokážou měsíc únor ani představit.

Minule jsme si probrali hlavně minulost benátského karnevalu. Jeho současnost pro nás zaznamenal, účastník letošního ročníku, Luděk Hubáček.

Za posledních 200 let se město téměř nezměnilo. A davy turistů si ani letos nenechali ujít desetidenní pulzující festival, plný fantazie. Hlavní roli tu hrají kostýmy… Účastníci se vyžívají v kanadských žertících, zábava proudí na plno a všechno je dovoleno…

Benátský karneval patří k nejnavštěvovanějším evropským festivalům. I jeho letošní ročník navštívili lidé z celého světa

Karneval Vám dává jedinečnou možnost proměnit se na chvíli v někoho jiného. Stačí se jen obléci do některého z kostýmů, který koupíte na každém rohu. V ulicích najdete i mnoho půjčoven, kde si obstaráte všechno, na co si jen vzpomenete. Počítejte však s tím, že budete muset sáhnout hluboko do kapsy. Čím rozmanitější kostým, tím větší náklady.

Ale festival si vychutnáte i bez masky. Centrem celého dění je náměstí svatého Marka. Vede k němu spousta uliček a ve všech se tlačí netrpěliví turisté, aby tu "ulovili“ ty nejkrásnější masku. Najdete tu nejvíce kostýmů i doprovodného programu - amatérská divadla, hudebníky a kejklíře. Čas jako kdyby se zastavil. Během pár okamžiků se ocitáte na rozhraní dvou světů. Toho reálného a světa plného fantazie, tajemství a pohádkových barev.

Na náměstí svatého Marka propuká festivalové šílenství naplno.

Tají se mi dech, vidím krásnou masku, zapínám kameru, pak ale zahlédnu další a další pestrobarevné postavy … člověk neví, kam dřív. Vystupují z davu, který se hemží sem a tam.

Jen s velkými obtížemi se snažím dostat neprůchodnými uličkami k vodě, abych se lodí dopravil k mostu di Rialto. Odbočím do úzké a kupodivu prázdné uličky, protože doufám, že se tak vyhnu největšímu náporu turistů. Marně. Byl jsem nekompromisně vrácen zpět do pomalu proudícího davu. Některé ulice se během chvíle staly jednosměrnými, jinými se zase chodí oběma směry. Připadám si jako v řece plné lidí…A tak se nechávám unášet jejím proudem. Nic jiného mi ani nezbývá.

Zlatý hřeb a zároveň tečka za festivalovým maratonem, to je slavnostní vyhlášení nejkrásnějších masek na námětí svatého Marka.

Na pódiu se představují ty nejhezčí, nejrozmanitější i nejkurióznější. Porota pak rozhodne, která dostane ocenění nejlepší masky roku. Náměstí je zaplněno do posledního místa a pestrobarevné postavy míří po slavnostním představení mezi lidi. Fotoaparáty cvakají, každý chce ulovit tu nejhezčí fotku. Večer pak končí velkolepou noční show.