Tetování na kůži mrtvých vězňů a legionářů na výstavě

Kusy lidských kůží potetovaných nápisy, básněmi i obrázky ukazuje výstava, která tento týden začala ve zlínském muzeu.

Nevšední zážitek pro silné povahy je přichystán ve zlínském Muzeu jihovýchodní Moravy v rámci netradiční výstavy Modrá láska.

Ta mapuje vývoj tetování od pradávných dob až po současnost. Přibližuje také vývoj tetovacích technik i nástrojů, jimiž se lidé zdobili už před mnoha tisíci lety.

"Máme důkazy o tetování ve starém Egyptě, nepřímé důkazy jsou přitom ještě mnohem starší. Nejstarší dochované důkazy pocházejí z mumie nalezené v Alpách, která je 5300 let stará,“ přibližuje autor výstavy Martin Rychlík.

Lidé se tetovali nejrůznějšími nástroji, které se liší podle oblastí. "Například Eskymáci si barvili nitě, a doslova se jimi prošívali, jinde si lidé nanášeli barvu pod kůži například tak, že ji propichovali mušlemi. První tetovací strojky vznikly až po roce 1890,“ dodává Rychlík.

Tetování zobrazuje příběhy lidí i jejich lásky

Největší raritou výstavy jsou potetované kusy kůží legionářů a vězňů, naložené v lihu. "Přesný původ těchto kůží neznáme. Předpokládáme, že byly z lidí staženy až posmrtně, nikoli zaživa,“ říká k poněkud morbidním exponátům kurátorka výstavy Jana Šušolová.

Podle ní kůže mnohdy zobrazují příběhy lidí, vykreslují jejich lásky, touhy, vyznání, nebo jen znázorňují příslušnost legionářů k bojovým jednotkám. Kůže pocházejí z depozitářů Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity v Praze, kde slouží ke studijním účelům.

Originální výstava potrvá ve zlínském muzeu až do 10. května, pro milovníky tetování je navíc na 16. duben připravena přednáška s autorem výstavy Martinem Rychlíkem.