Psycholog ON-LINE: Střelci na veřejnosti trpí pocitem méněcennosti

Zdroj: TN.cz

Hostem dnešního ON-LINE rozhovoru byl psycholog a soudní znalec Jiří Jelen.

Celou Evropou ve středu otřásla zpráva o masakru v německém Winnendenu, kde sedmnáctiletý mladík postřílel patnáct lidí - podrobnosti najdete TADY.




Jen o den dříve zastřelil třicetiletý Američan v Alabamě 11 lidí - více ZDE.

O podobných případech média referují stále častěji. Jejich hrdiny jsou často velmi mladí lidé, skoro ještě děti.

Je možné, že budou střílet i čeští školáci? Třináctiletá čtenářka, která sama šikanu ve škole zažívá, prý německého střelce chápe.

"Šikana je pro člověka velice svízelná, ale na násilí by člověk rozhodně neměl v podobných situacích odpovídat agresivitou, protože tím útočnost jiných lidí vůči sobě ještě jen zvyšuje. Pokud oběť neuspěje u výchovné poradkyně nebo u jiného zaměstnance školy, bylo vhodné obrátit se například na některou psychiatrickou nebo psychologickou ambulanci případně na Linku důvěry a podobná zařízení jichž je v naší republice poměrně hodně. Mindráky plynoucí ze šikany určitě nelze řešit násilím obráceným i proti lidem často nevinným," radí psycholog.

Lidé, kteří se rozhodnou, že budou zabíjet na veřejnosti, jsou podle Jelena také většinou oběti. "Podle dosavadních případů hromadné agresivity ve školách se zdá být pravděpodobné, že k takovému jednání jsou náchylnější jedinci spíše uzavřených povah, sensitivnější, často trpící pocity méněcennosti, pravděpodobně i šikanou a podceňováním ze strany vrstevníků. U nich pak společným jmenovatelem motivace bývá potřeba vyrovnat tyto mindráky, případně to čemu se říká v psychologii a psychiatrii histrionská potřeba - potřeba upozornit na sebe za každou cenu a to i za cenu života nevinných lidí," prohlásil psycholog.

Čtenáře zajímalo, zda dětem, ze kterých by se mohly stát vrazi, lze nějak pomoct. "Od útlého věku je třeba si s dětmi hodně povídat o věcech, které je tíží. O starostech, které nám často připadají jako běžné, ale s nimiž děti ještě nemají zkušenosti. Jestliže od batolivého věku dítěte si jako rodič najdu čas na to, abych si se svým potomkem každý večer alespoň půl hodiny povídal o životě, mám takřka jistotu, že můj potomek i v krizové fázi vývoje, jakou je puberta se na mě bude obracet, já mu budu moci pomáhat," radí Jelen.

Je vůbec agresivita u lidí vrozená? "Pravá psychopatie, nyní nazývaná poruchou osobnosti je de facto vrozená. Ale platí také, že útočné jednání může být naučené napříkad podle hlavního sociálního modelu, třeba zlostného otce - žárlivého alkoholika. Lze uvažovat i o tom, že i jedinec zdánlivě pasivní, skromný, bojácný, se může dopustit v zátěžové životní situaci agrese a to třeba proto, že se nachází v bezvýchodné situaci. Nakonec agresivita sama o sobě je kromě útěku nejpřirozenější lidskou reakcí na stres a frustraci," uvedl psycholog.

Jiří Jelen je psycholog a soudní znalec, který se v Plzni léta věnuje rodinnému a psychologickému poradenství. Jako soudní znalec působí v oblasti trestního práva, dělal posudky na desítky dospělých i dětských delikventů včetně vraha Jiřího Kajínka.
 

Hromadné vraždy na veřejnosti

Jen namátkou z posledních měsíců: loni v září postřílel dvaadvacetiletý Fin Matti Juhani Saari deset lidí, dvacetiletý Kim De Gelder v lednu ubodal tři lidi v jeslích a plánoval jich zabít desítky. Největším evropským masakrem je útok devatenáctiletého mladíka, který ve své bývalé škole v Erfurtu zabil šestnáct lidí.

"Módu" masových vražd odstartovali dva osmnáctiletí mladíci, kteří v roce 1999 v Columbine v USA zastřelili dvanáct studentů a profesora. Největší masakr spáchal v roce 2007 třiadvacetiletý korejský student, který na Virginském polytechnickém institutu zlikvidoval 32 lidí. Přehled školních masakrů najdete TADY.