Tajemství jaderného kufříku

Jaderný kufřík, hovorově atomový fotbal, přijede do Prahy s Obamou.

Kufřík o hmotnosti asi 18 kilogramů, který je údajně neprůstřelný, nosí poblíž amerického prezidenta vždy předem určený důstojník s důkladnou bezpečnostní prověrkou Yankee White.


Přístroj, jinak známý také jako Červené tlačítko, Černá skříňka či Football, je de facto mobilní stanicí schopnou odpálit jaderný arzenál USA.


Jeho po zuby ozbrojený strážce vždy pečlivě hlídá, aby byl aparát poblíž americkému prezidentu. Kufřík je přitom připoután k jeho zápěstí. Není jej proto možné jednoduše odcizit.


Speciálně upravený kufřík firmy Zero Halliburton komunikuje přes zabezpečené satelitní připojení SATCOM.

Od jediné rakety po totální vyhlazení světa

V případě ohrožení odchází americký prezident stranou, otvírá kufřík a vybírá jeden z několika možných scénářů. Volí mezi odpálením jediné jaderné hlavice a drtivým protiúderem, pravděpodobně může vybrat i odvetu všemi dostupnými prostředky.

K tomu, aby prezident USA vůbec mohl zadat příkaz k útoku přes kufřík, se musí nejdříve identifikovat. Složí mu k tomu bezpečnostní karta s tajným kódem. Američané ji znají jako "sušenku".

Kód musí být ověřen několika dalšími lidmi. Vybraný scénář se tak dostane k životu až poté, co jej dalšími kódy odsouhlasí vybraní lidé. Americký státní aparát údajně používá takzvané "pravidlo dvou mužů".

Pokud by prezident zemřel, může ho zastoupit viceprezident, případně šéf Sněmovny reprezentantů.

Na počátku stál Eisenhower

Vznik kufříku se datuje k prezidentu Dwightu D. Eisenhowerovi. Politiku USA určoval v letech 1953 až 1961.

Přezdívku "Football" údajně dostal jaderný kufřík podle jednoho ze svých scénářů jménem "Drop-Kick". Drop-Kick je druhem fotbalového výkopu.

Kufříky a kódy se ztrácely

Jimmy Carter rád nosil kódy, které mohly rozpoutat atomovou válku, v bundě či saku. To se mu ale vymstilo. Citlivé údaje zapomněl v oděvu, který odeslal do čistírny.

Další americký prezident Ronald Reagan naopak nosil sušenku v peněžence. Ani on se ale neubránil problémům s kufříkem. Během neúspěšného atentátu v roce 1981 se mobilní odpalovač dostal na delší dobu z jeho dosahu. Tuto událost vidíte na videu v úvodu článku. Strážce kufříku dělá přesně to, co má za úkol - ignoruje postřeleného prezidenta i ozbrojeného útočníka a prchá s kufrem do bezpečí.

Kontrolu nad kufříkem ztrácely další hlavy USA. Richard Nixon, Gerald Ford, Jimmy Carter, George H. W. Bush a naposledy Bill Clinton 24. dubna v roce 1999. Clinton na summitu NATO ve Washingtonu zapomněl na důstojníka s kufrem. Ten pak musel prezidenta rychle doběhnout.

Jak ale připomínají zpravodajci, k narušení kufříku a jeho otevření neoprávněnou osobou nikdy nedošlo.